Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /mnt/data/accounts/p/pavelhorelica/data/www/meteoaktuality/articles.php:1) in /mnt/data/accounts/p/pavelhorelica/data/www/meteoaktuality/maincore.php on line 221
Meteo Aktuality - Články: Globální změna klimatu a zimy ve střední Evropě
25.09.2016 17:38
Navigace
· Úvod
· O nás
· Aktuality
· Články
· Odkazy
· Foto
· Stahování
· Atlas oblaků
· Přehled teorie
· Historie meteorologie
· Výstrahy
· Shrnutí počasí
· Počasí na email
· Předpověď na den
· Výhled na týden
· Výhled na měsíc
· Klimatický výhled
· Předpověď teplot
· Předpověď srážek
· Předpověď větru
· Předpověď oblačnosti
· Bouřky
· Synoptické mapy
· Střednědobé předpovědi
· Meteogramy 1
· Meteogramy 2
· Meteogramy 3
· Meteogramy 4
· Počasí v ČR
· Teploty v ČR
· Srážky v ČR
· Hydrologická situace
· Sjízdnost řek
· Počasí v Evropě
· Počasí ve Světě
· Webkamery
· Počasí na stanicích

· Kontaktujte nás
· Vyhledávání na webu
· Registrace
· Otázky a odpovědi
Poslední články
· Rozdíly teplot běh...
· Od víkendu babí léto
· Jelenka
· Sjízdnost k 22.9.2016
· Výhled z 22.9.2016
Latest News
Počasí Týden babího l...
O nás Nový design webu...
Počasí Studené a sušš...
Víte, že ... Víte, že v pát...
Počasí Do čtvrtka horko...
Počasí Citelné ochlazen...
Počasí Po krátkém ochl...
Počasí Během týdne se ...
Počasí Chladnější a s...
O nás OMLUVA ZA TECHNIC...
Programy
· Meteolisty č. 44 (J... [6]
· Informační zpráva... [4]
· Informační zpráva... [4]
· Informační zpráva... [5]
· Meteolisty č. 43 (Z... [78]
Rychlý přehled počasí

MSG animace
Kde nás najdete

Katalogy

Katalog stránek

Weblinker.cz

Bazar a inzerce zdarma na ybazar.cz

Katalog stránek Začátek.cz

Katalog odkazů.net

LINKOVNÍK

SUPERLINK


Globální změna klimatu a zimy ve střední Evropě
Jaký je správný výklad globálního oteplování? Co vše globální oteplování planety ovlivňuje a jak se podílí na současně teplých zimách ve střední, ale i severní Evropě? Jsou další důvody současně teplých zim? Jaké jsou odhady vědců specializujících se na klima a jeho vývoj do budoucna? Je globální oteplování problémem pouze současným, z dlouhodobého hlediska historie a další budoucnosti Země krátké doby jako jedné z klimatických period na Zemi ve vztahu k paleoklimatologickým poznatkům? Existují teorie, že vlivem změny určitých podmínek dojde za několik let opět k výskytu studenějších zimních sezón?

To jsou otázky na které by měl odpovědět tento článek reagující na uplynulé dvě teplotně velmi nadprůměrné zimní sezóny s náběhem na další teplou zimu dle různých prognóz a dle jejího teplého počátku, ale i na velmi teplý rok 2014 a náběh roku 2015 jako jednoho z nejteplejších. V článku jsou zapracovány nejnovější zprávy WMO přeložené do češtiny ČHMÚ, zpráva z Matematicko fyzikální fakult Univerzity Karlovy a použita je další literatura vztahující se k tématice klima, historie klimatu a globální klimatická změna. Veškeré zdroje informací, které se zároveň stávající doporučenými pro další studium nejen této problematiky rozebírané v tomto článku a to zájemcům o detailnější informace ohledně stavu klimatu a souvisejících záležitostech, jsou uvedeny na konci tohoto článku.

Změna klimatu a globální oteplování planety



Co je to vůbec změna klimatu spočívající v globálním růstu teploty? Mnozí si tento termín vykládají příliš jednoduše, ale ve skutečně je velmi složitý. V klimatickém systému Země souvisí vše se vším a vše má teoreticky vliv na vše. I sebemenší změny určitého prvku, složky klimatického systému země mohou vyvolat velké změny jiné složky a to i v místech hodně vzdálených od dané změny. V historii, což dokazují záznamy o vývoji klimatu díky paleoklimatologickým výzkumům pomáhající vidět nám do hodně dávné minulosti, se klima různě měnilo. Vyskytovaly se na Zemi ledové epizody, jinými slovy doby a ty byly střídány teplejšími. V nejdávnější historii se vyskytlo málo teplejších období a hlavně byla tato oteplení vůči ledové době velmi krátká a spíše bylo možno konstatovat, že se jednalo o krátká přerušení jedné dlouhé ledové doby. V o něco bližší historii se ovšem objevily teplé epizody, kdy byla průměrná teplota země vyšší než v současnosti je. Každopádně v nejbližší minulosti panuje na Zemi teplota kladná a hojně se zde mohl rozvíjet život. V současnosti se teplota i nadále zvyšuje a to je skryto pod pojmem globální oteplování = zvyšuje se průměrná, tedy globální, teplota Země. Tzn. v průměru se na Zemi otepluje, teplotní bilance je kladná. V posledních letech se toto oteplení zvýraznilo a urychlilo a to bylo podnětem pro hlubší zkoumání příčin tohoto náhlého zrychlení oteplování, které s sebou začíná přinášet obecně na Zemi nepříznivé důsledky od extrémních projevů počasí, přes hrozby nemocí a stěhování fauny či flóry až po hrozby ostatní a to včetně dalšího zrychlování oteplování na základě propojených faktorů jako důsledků samotného oteplování jako je například tání ledovců. Intenzivně se také zkoumají příčiny spočívající v lidské činnosti, která je s růstem populace zajisté intenzivnější.

Globální oteplování planety neznamená jen zvyšování teploty a neznamená to neustálé zvyšování teplot na celé Zemi, to by se průměrná teplota Země zvyšovala skutečně rapidně. Nicméně i přesto, se zvyšuje relativně rychle a to způsobuje různé neblahé důsledky. V úplně posledních letech se ale podle výzkumů oteplování zpomalilo, nikoli ale zastavilo. Oteplování planety je způsobeno vlivem skleníkového efektu. I když asi není nutné připomínat, jak je na druhé straně skleníkový efekt pro život na Zemi důležitý, tak se o tom přeci jen stručně zmiňme a také o tom čím je tvořen, resp. způsobován. Skleníkový efekt je nutný pro udržení zemské teploty vhodné pro život, skleníkový efekt Země je tak vyvážený, že na této planetě panuje ideální teplota pro vznik života. Méně intenzivní a nebo naopak více intenzivní skleníkový efekt by znamenal záporné teploty, resp. naopak příliš vysoké. Jinými slovy všeho moc škodí a to platí i o intenzitě skleníkového efektu, resp. látek v atmosféře skleníkový efekt tvořící. Jedná se, jak je obecně známo, o skleníkové plyny. Ty způsobují oteplování planety, tedy tzv. skleníkový efekt spočívající v nižší intenzitě uniká tepla z naší planety do kosmického prostoru. Pokud by teplo unikalo více, zemský povrch by se ochladil na nepředstavitelně mrazivé hodnoty teplot s životem neslučitelné. Naopak pokud by byl skleníkový efekt mimořádně silný, (jako je například na Venuši) nebyl by život na planetě možný vlivem extrémně vysokých teplot a to nikoli jen v řádu desítek či stovek stupňů Celsia. Vhodné klima pro život máme na Zemi také díky její poloze ve sluneční soustavě, což bylo zmíněno například v našich odborných článcích. Země se tedy nenachází příliš blízko ani příliš daleko vůči Slunci, hvězdě vyzařující neobyčejně intenzivní energii o mnoha stupních Celsia. Opět je zde tedy vyváženost a stejně to platí díky výše popsanému skleníkovému efektu i s energetickou bilancí, o níž se také v jednom z odborných článků zmiňujeme.

Rozdělme si další část článku na dvě základní oblasti. První oblastí budou příčiny globálního zvyšování teploty a druhou důsledky takového zvyšování teploty, z hlediska hydrometeorologie a klimatu, a to jednak současné a jednak také předpokládané v podobě predikovaných hrozeb v souvislosti s různými výpočty míry oteplení do roku 2050 a do roku 2100. V závěru se podíváme na další předmět tohoto článku, reagujícího na současné projevy změny klimatu a prognózy oteplování či na příčiny těchto změn. Tím budou projevy změny klimatu v centrální Evropě a to zejména ve vztahu k zimním sezónám.

1) Příčiny globálního oteplování

Aneb proč se planeta v současné době stále a tolik otepluje. Teď pomiňme obecné důvody, neboť to že je na Zemi udržována vyšší teplota vhodná pro život je běžné a bylo dostatečně vysvětleno v úvodních odstavcích článku. Nyní řešme to význačné či chcete-li extrémní, tzn. proč se otepluje nad rámec standardu. Příčin je mnoho, rozdělit je lze na přirozené a antropogenní. Přirozené se dějí na základě běžných dějů na Zemi, jedná se o vše, co příroda dokáže vyprodukovat, změnit a opět zlikvidovat sama a to v relativně krátkém čase. Antropogenní příčiny souvisí s lidskou činností a výrobou něčeho, co v přírodě neexistovalo, resp. produkcí něčeho v míře převyšující přirozenou koncentraci v přírodě.

a) Skleníkové plyny - jak bylo řečeno mnoho jich v atmosféře bylo i dříve a díky nim je na Zemi optimální teplota (přesněji optimálně vysoká, jinak by byla nepřiměřeně nízká) pro život. V posledních letech se jednak zvyšují koncentrace některých skleníkových plynů a navíc se objevují nové uměle vytvořené plyny, které navíc způsobují další poškozování okolí planety. Mezi skleníkové plyny řadíme zejména: (výčet sestupný, od plynů působících na skleníkový efekt nejvíce)

  • Vodní páry - přirozený plyn, který je tvořen přírodou představuje největší podíl na skleníkovém efektu Země a to 63%. Kolují v atmosféře neustále a to v různé podobě, dle meteorologických podmínek určujících fyzikální vlastnosti par.
  • Oxid uhličitý - (CO2) jako druhý nejvýznamnější skleníkový plyn, který působí na oteplení až z 22%, se vyskytuje v atmosféře jednak z přirozených dějů na Zemi, ale také jako důsledek lidské činnosti (energetika, doprava, vypalování lesů aj.) s jeho koncentrace se v minulých letech zvýšila. Jeho životnost v atmosféře je až 150 let vlivem souladu s oceány. A vlivem těchto faktorů je tomuto plynu připisován hlavní podíl na oteplení planety v posledních několika desetiletích.
  • Ozón - (O3) je třetí nejvýznamnější skleníkový plyn, který se na skleníkovém efektu podílí ze 7.5%. Je to relativně málo oproti výše uvedeným plynům, ale z hlediska zvýšení jeho koncentrace v atmosféře v posledních letech globální oteplování zintenzivňuje.
  • Oxid dusný - (N2O) podílející se na efektu 4% vzniká mimo jiné spalováním a hnojením půdy. Jeho koncentrace se v posledních letech zvýšila. Jeho životnost je relativně nízká oproti ostatním základním plynům a to přibližně 14.5 roku.
  • Metan - (CH4) se podílí na efektu jen 2.5%, ale připsat mu musíme větší podíl na oteplování a to ze dvou důvodů. Prvním je velké zvýšení jeho koncentrace v atmosféře a druhým je jeho životnost až 120 let. Vzniká v důsledku zažívacího cyklu dobytku, též spalováním a v důsledku pěstování rýže. To jsou vše bohužel hodně rozšířené lidské činnosti.
  • Freony a halony - (CFC, HCFC) se podílejí na oteplování jen 0.1%, jejich koncentrace od roku 1994 klesá. Ale mají jednu nevýhodu a proto jim musíme věnovat vzhledem k oteplování velkou pozornost, v atmosféře setrvávají až 10 000let. Jsou relativně novými plyny vytvořenými čistě uměle v důsledku lidské činnosti. Jedná se o chladící hmoty, rozpouštědla a kosmetiku. Tyto plyny ničí ozonovou vrstvu a to již do takové míry, že způsobují pravidelný výskyt tzv. ozonové díry. Ozon chrání vše na zemi před škodlivým ultrafialovým zářením, které tato vrstva pohlcuje.
  • Ostatní plyny - jsou zastoupeny v atmosféře jen doslova ve stopovém množství, jedná se zejména o perfluoro-karbony, aerosoly a další plyny.


Příčinou globálního oteplování, čímž rozumíme vzrůst průměrné teploty Země nad průměrnou, jsou překročené koncentrace plynů tvořících skleníkový efekt atmosféry a to plynů vyskytujících se v přírodě běžně i těch, které tam dříve nebyly. V poslední řadě je to překročení koncentrací plynů s velmi dlouhou životností v atmosféře. To, že vzrůst teploty je v souladu s růstem koncentrace CO2 v atmosféře je známo. Dle vývoje CO2 a teploty zjištěných z paleoklimatologických výzkumů v podobě vrtu do antarktidského ledovce můžeme konstatovat, že klesání koncentrací CO2 je zpožděno oproti poklesu teplot. Vypozorovat je tedy možné dle reakce teplot na koncentracích CO2 výskyt dob ledových střídaných těmi meziledovými, jinými slovy chladnějších epizod střídaných těmi teplejšími. Pokles teplot a následně koncentrací CO2 byl dle výzkumu zjištěn s minimem kolem roku 350 000 př. n.l., střídán vzestupem teplot s maximem kolem roku 320 000 př. n.l., který je následován opět dobou ledovou kolem roku 240 000 př. n.l. a maximem o cca 30 000 let později. Další doby ledové kolem let 180 000 až 150 000 př. n.l. střídané výrazným oteplením v roce 130 000 př n.l., po němž následuje několik desítek tisíc let studenějších a po roce 20 000 př. n.l. dochází k vzestupu teplot v tzv. holocénu a to jsme, nepočítaje malé doby ledové v podobě nevýrazných ochlazení oproti těmto uvedeným, právě v současné době kdy teplota opět neustále roste. Nutno ale konstatovat, že v předchozích větách uvedené meziledové doby s maximálními průměrnými teplotami na Zemi až nad 2°C byly teplejší než současná zemská teplota. Současná meziledová doba, tzv. postglaciál, začala zřejmě v důsledku astronomických jevů ve spojení s růstem koncentrací CO2. Podíváme-li se na teplotní odchylky od průměrné teploty Země v několika minulých desetiletí podle údajů Hadleyova Centra jak uvádí ve své práci JERMÁŘ 2011, tak zjistíme že teploty vykazovaly záporné odchylky a to striktně až do roku 1940, poté nastala proměnlivost teplotních odchylek s převahou těch záporných, avšak je tak výrazně záporných jako před rokem 1940. Období let 1972 a následujících se ale liší od předcházejících výrazně, neboť od tohoto roku byly odchylky teploty jen kladné. Během 10. let 21. století se růst teplot zpomalil, kolem roku 2008 začaly teploty opět více kolísat.Dnes řešíme hlavně budoucnost spočívající v pokračujícím růstu, který by mohl a podle některých scénářů i měl předčit maxima průměrných teplot v dávné historii a společně s tím zkoumáme příčiny těchto odhadů, aneb co se mění a změní v budoucnu oproti stovkám tisíc let před naším letopočtem, kdy se teplé epizody střídaly s chladnějšími. Kdy přijde opět ochlazení a výskyt malé doby ledové nebo přímo doby ledové? Změnilo se něco v moderní době a tento trend vyplývající z historického vývoje klimatu již následovat nebude? Na to podíváme po vyčtení dalších příčin globální změny klimatu, v důsledcích změny a různých scénářích jejího vývoje.

b) Sluneční aktivita - druhou hlavní možnou příčinou současně teplého období je aktivita Slunce a skvrny na slunečním kotouči. Slunce má různou aktivitu a vyskytují se tak období s jeho sníženou aktivitou a absence slunečních skvrn, což jsou období provázená chladným počasím. Opakem je vysoká aktivita Slunce se slunečními skvrnami, v takových obdobích panují na Zemi vyšší teploty. Podíváme-li se na vývoj sluneční aktivity, jak uvádí například JERMÁŘ 2011, zjistíme jasné střídání vysoké a nízké aktivity Slunce. Do konce 20. století se jednalo v průměru o růst sluneční aktivity a to s pravidelnými výkyvy odrážejícími počet skvrn na Slunci. Při nízkém počtu těchto skvrn pronikají intenzivněji z vesmírného prostoru různé částice s vysokou energií a průběh teplot je v souladu s počtem těchto skvrn, dále s kolísáním produkce izotopů a s cykly slunečního větru = elektrony a atomová jádra. Teplota Země tedy stoupá, když je Slunce pokryto více takovými skvrnami, které jsou chladnější než povrch Slunce.

Poučení = Větší počet skvrn na Slunci znamená vzestup teplot na Zemi a sluneční maximum.

Průběh sluneční aktivity od našeho letopočtu: Po roce 1000 našeho letopočtu se zvyšovala sluneční aktivita a vyskytlo se Oortovo teplotní minimum, které bylo následováno středověkým maximem kolem roku 1200 se snižující se aktivitou. Dále se střídala maxima a minima, minima kolem let 1350, 1500, 1700, 1850 a poté teplota začal se snižující se aktivitou Slunce stoupat a toto maximum nazýváme moderním.

V nejnovější době došlo k přechodnému poklesu sluneční aktivity po roce 2008, což se pravděpodobně jak uvádí i JERMÁŘ 2011 projevilo chladnějšími zimami kolem roku 2010, (zejména pak rok 2010) na kterou zajisté všichni vzpomínáme. Od té doby se ovšem jedná opět o opačný trend a ten se projevuje v současných letech více než výrazně.

Sluneční aktivita je tedy jednou příčinou vzestupu teplot v současné moderní době, ovšem nemá zřejmě vliv na současné výrazné oteplování klimatu Země jak uvádí také mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC z roku 2007. K celkovému oteplení přispívají ale zajisté i výše uvedené faktory v části a). Nyní je velká otázka co je stěžejní příčinou výrazného vzrůstu teploty a jak moc do tohoto vstupuje příčina v podobě lidské činnosti produkující skleníkové plyny. Jisté ovšem je, že určitou měrnou, která se navíc stále zvyšuje, tomuto trendu lidská činnost přispívá. Ovšem patrně ne takovou, jak se občas uvádí. Sluneční aktivitu, stejně jako další přírodní procesy neovlivníme, ale koncentrace skleníkových plynů v atmosféře ano.

c) Vulkanická činnost - značné výbuchy sopek mohou také způsobit klimatickou změnu. Působí ale opačně oproti v současné době řešenému problému oteplování. Vulkanická činnost v podobě mohutné erupce dokáže vyzdvihnout obrovské množství prachových částic v podobě popela do velkých výšek a zastínit tak příchodu sluneční energie na naší planetu. Velké erupce dokáží tedy změnit klima daleko od místa výbuchu vulkánu nebo dokonce komplexně klima celé Země v podobě nastolení výrazného sestupu průměrné teploty. Než popel vyvržený do velkých výšek klesne zpět dolů, může uplynout více let a klima se změní tedy na delší dobu. Po velkých erupcích sopek dojde ke snížení průchodnosti slunečního záření atmosférou. V posledních desetiletích se tak stalo po výbuchu sopky El Chichon kolem roku 1983 a Pinatubo kolem roku 1992.

Do zemského klimatu mohou zasáhnout i jiné přirozené, tzv. přírodní vlivy, a těmi jsou i pády komet a asteroidů působící na Zemi velké katastrofy s to poškodit i klimatický systém a vyvolat výraznou změnu a to spíše v podobě zastínění Země pro vstup slunečního záření vlivem obrovské detonace.

2) Důsledky globálního oteplování

Chápat správně pojem globální oteplování neznamená vykládat si jeho důsledek tak, že bude na celé Zemi bez výjimek docházet jen k vzestupu teploty. Zanedbat nelze jednak ostatní důsledky globálního oteplení, tj. nejen změnu prvku teploty. Dále je nutné zkoumat projevy počasí a to i teplot regionálně, neboť zvýšení teploty na Zemi jako celku = globál, neznamená rozhodně zvýšení teploty ve všech regionech a pod regionech a zkrátka na každém metru čtverečním plochy Země. Roste průměrná teplota Země, na mnohých místech je tepleji než bývalo, ale zdaleka ne na všech a neustále. Nyní se podíváme na důsledky, resp. jinými slovy projevy zvyšování teploty Země v současné době, kterou berme jako současnost od roku 0 našeho letopočtu ve vztahu k průběhu klimatu od cca 500 000 př. n.l. - viz patřičné odstavce příčin změny klimatu a historie jeho změn. Je nutné se na klima dívat z hlediska z hlediska tisíců, ale zejména desetitisíců a nejlépe pak stovek tisíců let a nikoli z pohledu přibližně jedné generace o stovkách let. Za takovou dobu mohou nastat poměrně důležité změny, ale půjde pouze o dílčí změnu v podobě průběhu například růstu teploty a maximálně její stagnace, nikoli o dlouhodobý trend ukazující například opakování určitých period v různém čase jako nám dokazují paleoklimatologické záznamy.

a) Vzestup teploty v určitých lokalitách a globálně - oteplování Země se projevuje vedle vzrůstem průměrné teploty na naší planetě také vzrůstem regionálních teplot. Tzn. ne všude dochází k oteplování, na některých místech se toto zvýšení globální teploty projevuje naopak opačným trendem v určitých časových obdobích. Obecně to souvisí s rozkolísaností klimatu, neboť v klimatu Země vše souvisí se vším a proto mají takové změny různorodé dopady.

b) Zvýšení extremity meteorologických jevů v různých podobách - obecné zvýšení extrémů počasí na celém Světě, ale v různých podobách. Jedná se často o značné změny klimatu, které bylo doposud pro danou oblast typické. Současné rozdělení Země na jednotlivé klimatické pásy s charakteristickým průběhem klimatických prvků a počasí během roku tak v budoucnu vůbec nemusí platit. V oblastech, kde je zvykem výskyt zimního počasí a sněhu častěji převládají vysoké teploty v těchto obdobích a naopak tam, kde by mělo být teplo a sněhové vločky tam prakticky místní obyvatelé neznají, se objevují výrazné vpády studeného vzduchu přinášející sněžení a jiné zimní nebezpečné jevy.

Obecně se zvyšuje extremita následujících jevů ve vztahu k různým oblastem na Světě:

  • Časté povodně - teplý vzduch v sobě dokáže vázat více vlhkosti než chladnější a protože lze se vzrůstem teploty počítat s větším výparem a teplejší vzduch se může více nasytit, bude docházet k častější kondenzaci a vzniku oblaků produkujících srážky. Ovšem rozložení srážek bude nerovnoměrné a jak co do místa, tak co do času. Srážky budou častěji prudké a dojde k jejich náhlému spadu po delším suchém období (viz dále) na menším území a ke vzniku povodní. Srážky by se měly zvýšit dle IPCC 2007 zejména ve východních částech obou Amerik, na severu Evropy, na severu i ve středu Asie a v severní Austrálii.
  • Horké vlny, sucha a požáry - vedle povodní se budou častěji objevovat v určitých oblastech období bez výraznějších srážek, následkem nichž dojde k výskytu meteorologického, půdního a nakonec i hydrologického sucha, což bude mít další následky. Vlivem sucha, které bude podpořeno vysokými teplotami opět v určitých oblastech a obdobích kdy se zvýší výpar a nízké srážkové úhrny nebudou schopny vlhkost a zásoby vod dotovat, se budou objevovat častější požáry vegetace ve volné přírodě. Méně srážek a větší náchylnost na sucho panuje dle IPCC 2007 ve Středomoří, Sahelu, jižní Africe a jižní Asii
  • Netradiční výkyvy teplot - docházet bude vedle výkyvům ve srážkách také k častým a náhlým změnám teplot a to i v oblastech, kde není daný výkyv běžné a také v obdobích, kde je méně očekáván. Půjde jak o výskyt teplých zim bez sněhu, což bude mít další důsledky, tak i naopak o výskyt velkých přívalů sněhu i v oblastech, kde je sněžení sporadické. Objevovat se mohou i další nebezpečné jevy jako jsou námrazy, ledovka v podobě tzv. ledových bouří a jiné
  • Více bouří různého typu - vzrůst teploty vzduchu se přenáší dále (např. vzrůst teploty vod oceánů, a další projevy viz dále) a obecně je spojován s četnějším vznikem mohutné bouřkové oblačnosti jakožto i se vznikem hurikánů, tedy bouří obrovských rozměrů, nad teplými vodami oceánů. Četnější výskyt lze spatřovat i v podobě běžných bouřek nad pevninami, které snadněji vznikají za vyšších teplot a většího nasycení vzduchu vlhkostí popsaného v první odrážce
  • Prodloužení vegetačního období - v oblastech vyšších zeměpisných šířek, kde by mohlo dojít k migraci živočichů a rostlin nebo odumírání různých druhů, které se nedokáží rychlé změně přizpůsobit
  • Zhoršení jakosti vody - může být vlivem výskytu řas a to i toxických řas v extrémně teplé vodě omezen přístup k pitné vodě a užívání vody například ke koupání v horkých obdobích. Vlivem zhoršení jakosti a poklesu průtoků ve vodních tocích by mělo být v budoucnu ohroženo zásobování pitnou vodou ve Středomoří, Asii a Africe. To podle odhadů, jak uvádí například JERMÁŘ 2011 postihne v roce 2050 miliardu obyvatel. Zvýší se v souvislosti s tím i šíření nemocí typu cholery a malárie kvůli nedostatečné hygieně.


c) Oteplování moří a zvyšování jejich hladiny - další velký důsledek globálního oteplování, který vzhledem k prognózám neohrožuje nijak velká území, ale přesto jsou oblasti, které by byly zatopeny i při vzestupu teploty podle optimističtějších scénářů vývoje. Hladina moří se nemůže zvýšit dle fyzikálních zákonů roztáním mořského ledu, ale hlavní podíl zvyšování hladiny moří má tepelná roztažnost vody v důsledku oteplování moří zapříčiněné právě globálním oteplováním a dále také táním pevninských ledovců a ledových čepiček (viz dále) se stejnou příčinou. Nad teplejšími vodami oceánů budou častěji vznikat mohutné cyklony jako seskupení velkého množství vodní páry v podobě oblaků bouřkového druhu, které se nad danými vodami zformují a bude se tak dít častěji než doposud.

d) Tání ledovců a snížení albeda Země - existují jasné důkazy o tom, že v důsledku oteplování planety tají pevninské ledovce a v posledních letech ustupují stále rychleji. To spouští další oteplování, neboť tento proces něho vytváří vhodné podmínky. Ústup ledovců znamená ústup bílé plochy Země, která odráží většinu přijatého slunečního záření. Jedná se o tzv. vysoké albedo zemského povrchu, jinými slovy o vysokou odrazivost. Po roztátí ledovce je zemský povrch o poznání tmavší, v podobě kamenů, jílu a postupně začíná na takových místech bujet vegetace. Takový povrch je tmavý a absorbuje příchozí sluneční záření, čímž se otepluje a dochází následně k oteplování okolího vzduchu.

e) Rok 2014 byl zatím nejteplejší v historii měření
Jaké panovalo počasí v roce 2014 ve Světě v podobě podrobného rozboru od teplot, přes srážky až po tání ledovců. Přesně takové informace zveřejnila Světová Meteorologická Organizace (WMO) ke konci letošního roku ve své zprávě o stavu počasí a podnebí. Co z této zprávy nejdůležitějšího o počasí v roce 2014 ve vztahu se změnou klimatu vyplývá?

> Průměrná světová teplota vzduchu byla nejvyšší za řadu měření 165 let s odchylku +0.57°C oproti dlouhodobému normálu 14°C (pozn.: nejistota měření činí +/-0.09°C) a byla o 0.08°C vyšší než průměr období let 2005-2014.
> Průměrná teplota souše byla nadprůměrná na většině kontinentů, dle odhadů činila její teplota 0.88°C s nejistotu měření +/-0.2°C. Jedná se o odchylku období let 1961-1990. Z tohoto hlediska byl rok 2014 čtvrtým nejteplejším.
> Srážkové úhrny se pohybovaly blízko průměru 1033mm, avšak byly nerovnoměrně rozloženy (výskyt sucha a naopak vysokých úhrnů srážek)
> Sněhová pokrývka byla v zimě na severní polokouli nadprůměrná, jarní však třetí nejnižší od roku 1966 a podzimní byla naopak nejvyšší
> Průměrná celosvětová teplota oceánů byla 0.44°C s nepřesností +/-0.03°C nad průměrem let 1961-1990. Byla vyšší než kdykoli předtím. Povrchová teplota oceánu byla velmi vysoká od června do října na severní polokouli.
> Koncentrace skleníkových plynů dosáhly rekordních hodnot a nebo se již blížily

Regionální extrémy roku 2014

  • Evropa: rekordní teplo, 19 zemí s rekordní roční průměrnou teplotou
  • Bangladéš, Pákistán a Indie: srpnové a zářijové povodně
  • Srí Lanka: povodně v prosinci
  • Maroko, Mosambik, Jihoafrická republika, Keňa, Tanzánie aj.: povodně
  • Balkán: povodně v květnu a červnu
  • Argentina: povodně v povodí řeky Paraná a nejteplejší rok od počátku záznamů, tj. od roku 1961. Naposledy zde bylo podobně teplo v roce 2012
  • Brazílie: sucho v centrální části
  • Honduras, Guatemala, Slavador aj.: sucho
  • Antarktida: rekordní maximální rozsah mořského ledu, udržuje ho už třetí rok po sobě
  • Aljaška: nejteplejší rok od roku 1916, kdy zde započala měření
  • Kanada: naopak nejchladnější rok od roku 1966, zima 2013/2014 přinesla nízké teploty a vydatné sněhové srážky
  • Arktida: páté nejmenší roční maximum plochy ledu v průběhu zamrzání
  • Rusko: od března do května zde bylo nejtepleji od roku 1936
  • Japonsko: nejdeštivější srpen od roku 1946, srážkový úhrn byl na trojnásobku průměru
  • Mexiko: většina roku teplotní nadprůměr, několik měsíců zde bylo zařazeno mezi 10 nejteplejším v historii měření
  • Jižní Afrika: velká sucha na severozápadě této části kontinentu v počátku roku, nejhorší od roku 1933
  • Austrálie: celý rok velká horka, nejteplejší jaro vůbec, třetí nejteplejší podzim a rok v historii měření
  • Nový Zéland: na několika místech jeden ze tří nejsušších březnů v historii měření
  • Havajský ostrov: hurikán "Iselle" byl nejsilnějším co kdy tento Velký ostrov zasáhl a byl prvním od hurikánu v roce 1992, co tam způsobil sesuvy půdy, maximální rychlost větru dosáhla 220km/h
  • Oceánské bouře: hurikány, cyklony, tajfuny zaznamenaly ve většině "hurikánových alejí" průměrnou nebo podprůměrnou sezónu, jen v Severozápadním Pacifiku nadprůměrnou se 143% průměru


f) Rok 2015 bude možná nejteplejší za posledních 165 let
Katedra fyziky a atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy připravila na základě zprávy WMO předběžnou zprávu o stavu klimatu ve Světě v již skoro končícím roce 2015. Minulá zpráva přinášející informace o velmi teplém roce 2014, nejteplejším za řadu měření 165 let - globálně na Zemi, bude možná předčena novými rekordy ve zprávě shrnující rok letošní. Oficiální zpráva bude vydána zajisté v příštím roce, zatím je k dispozici předběžná zpráva obsahující prozatímní fakta o klimatu v roce 2015 a dle nich lze soudit, že rok 2015 co do teplot ten minulý předčí. Co dalšího z této zprávy, vedle toho že letošní rok bude ještě teplejším než ten uplynulý, vyplývá?

Pozn.: Údaje za období leden až říjen, předběžné informace

> Odchylka průměrné globální teploty za letošní rok činí ke konci října +0.77°C se stejnou mírou nejistoty +/-0.09°C
> Teplota je cca 1°C nad průměrem období let 1850-1899, tzn. že rok 2015 bude zřejmě nejteplejší od roku 1850
> Nadprůměrné teploty se vyskytly na většině kontinentů, výrazné kladné odchylky byly zaznamenány i na četných místech oceánů (např. Tichý oceán, severovýchodní Pacifik, severní a jižní Atlantik - většina oblastí a většina Indického oceánu)
> Řadu oblastí na Světě zasáhla horka, na mnoha stanicích byly pokořeny maximální teplotní rekordy
> Výrazný byl letos i jev El Niňo, který se podílel na vysokých teplotách nad pevninami i oceány v určitých oblastech
> Celosvětový průměr výšky hladin moří dosahoval v první polovině roku rekordních hodnot, v některých oblastech se ovšem jednalo o nižší hladiny než činí průměr
> Koncentrace základních skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O) pokračovaly v růstu a dosáhly maxima od roku 1985


Teplotní odchylky globální teploty od roku 1850, zdroj: Metoffice.co.uk/Hadley Center


Regionální extrémy roku 2015
(do října 2015, demonstrativní výčet)

  • Antarktida, severovýchod Severní Ameriky a severní Atlantik: teplotně podprůměrné ve vztahu k ročním průměrným teplotám
  • Tropická oblast Tichého oceánu, severovýchodní Pacifik aj.: teplotní nadprůměr
  • Evropa, severní Afrika, Indie aj.: horké počasí a maximální teplotní rekordy
  • Jih USA, jižní Brazílie, Bolívie, JV Evropa, Mexiko, určité oblasti Pákistánu a Afghánistánu: vysoké srážkové úhrny s překročením rekordů srážek za měsíc v některých oblastech, důsledkem byly povodně
  • Střední Amerika, SV Jižní Ameriky, Karibik, část ruska a střední Evropy, Austrálie, Indonésie aj.: naopak sucha
  • Arktidská a Antarktidská oblast: od počátku souvislých měření mořského ledu v Arktidě ubývá a v roce 2015 se vyskytla nejmenší rozloha tohoto ledu za dobu měření ohledně svého maxima, ohledně minima to byla čtvrtá nejmenší rozloha za dobu pozorování. Naopak na jižní polokouli se jednalo o šestnáctou největší rozlohu ohledně maxima a ohledně minima se jednalo o čtvrtou největší rozlohu za dobu pozorování



Odchylky globální teploty od ledna do října 2015, zdroj: Metoffice.co.uk/Hadley Center


Globální odchylky srážek od ledna do října 2015, zdroj: Global Precipitation Climatology Centre, DWD.de


3) Globální oteplování a jeho vliv na zimní počasí ve střední Evropě
Globální změna klimatu s sebou přináší nejrůznější projevy meteorologických prvků i průběhu počasí v delším horizontu, tzn. klimatu. Nejen u nás ve střední Evropě, ale jak vyplývá z odstavců výše, tak v posledních dvou letech provází značné extrémy celý Svět a jsou různorodé. V každé oblasti se změna klimatu spočívající ve zvyšování globální teploty naší planety projevuje jinak. Někde je tepleji v určité části roku a jinde naopak chladněji na rozdíl od dřívějšího klimatického průběhu v dané oblasti. Někde celkově ubývá srážek, (hlavně oblasti již dnes hodně suché a vyhlášené suchem) jinde je srážek v určitém období více, v jiném období naopak méně ač tomu bylo například dříve naopak. A to je tak trochu i vize pro centrální Evropu a průběh klimatu v této oblasti v souvislosti s jeho změnou.

Vždy bylo zvykem, že obecně nejnižší srážky se vyskytují v chladné části roku. Minimum srážek je dosaženo na konci podzimu a na počátku zimy, v zimě se téměř nemění a na jejím konci srážek opět přibývá a tento trend pokračuje během celého jara, kdy začíná vegetační sezóna. Maximum srážek je dosahováno v červenci, zhruba od poloviny června do poloviny července v souladu s maximem průměrných teplot, v této době vrcholí vegetační sezóna a srážkové úhrny se začínají pomalu snižovat až dospějí během podzimu opět ke svému minimu. Ohledně teplot je trend podobný, nejnižší teploty jsou dosahovány v zimním období, nejčastěji v lednu, tomu odpovídá i průměrná teplota u nás a v našem okolí. Maxim teplota dosahuje v létě, nejčastěji v červenci, který je považován ohledně průměru za nejteplejší měsíc roku. Také se objevuje v období června a července statisticky nejvíce bouřek, i když konvekční jev je spíše místní záležitostí a je tak nevyzpytatelným jevem, že nelze takto objektivně zhodnotit jako průměrné teploty a srážky jako základní klimatické charakteristiky.

V souvislosti se změnou klimatu pozorujeme určitou změnu, která je odhadována i do budoucna. Tato změna v klimatickém vývoji ve střední Evropě spočívá v obráceném trendu srážek, ale ve shodném průběhu teplot s větší extremitou jak v létě, tak v zimě, avšak extremitou ve stejném duchu. Jinými slovy srážek bude nejméně naopak v teplé části roku, během jara jich bude ubývat a nejméně jich bude v létě a na přelomu léta a podzimu. Během podzimu jich bude naopak přibývat a zimy budou srážkově bohatší. Zatímco teploty budou stále převážně vyšší, v létě to bude znamenat více letních a také tropických dnů, delší a výraznější vlny veder podobné těm letošním a v korelaci s nízkými srážkami častější výskyt výrazných such s četným vznikem požárů ve volné přírodě opět podobně jako letos. Teplejší budou ale také zimní sezóny, což bude mít za následek mírnější zimy, častější výskyt srážek v kapalném stavu, četnější větrné počasí spojené s převahou JZ/Z složky cirkulace během zimy a naopak nižší a méně častá sněhová pokrývka a méně dnů se sněhovou pokrývkou, zejména v níže položených oblastech. Obecně vzato se mohou níže položené oblasti se sněhovou pokrývkou spíše loučit, alespoň s tou vyšší. Prodlouženo bude vegetační období, avšak v jeho rozvoji a vrcholu ho bude ohrožovat sucho způsobené vyššími teplotami a nižšími srážkami, což bude mít dopady nejvíce v zemědělství.

Závěrem lze konstatovat jediné, že článek má za úkol ukázat na jedné straně co je do globální oteplování a čím je způsobeno a na straně druhé, především, jak se projevuje a jaké projevy můžeme na Zemi pozorovat v současné době a to ve smyslu počátku 21. století i přímo letošního či minulého roku. Proč nejsou studené zimy si lze vykládat jednak jako důsledek globální změny klimatu důsledně popsané v odstavcích výše a také jako současný stav sluneční aktivity a velkého počtu slunečních skvrn, které souvisejí s aktivitou Slunce a změnou teplot na Zemi. V období slunečního maxima jsou tedy pravděpodobnější směrem na vlivem nemožnosti průniku studeného vzduchu ze severu teplé zimy s převahou západních cirkulací a kladnými hodnotami NAO = Severoatlantické oscilace. Pokud budou působit i nadále tyto dva uvedené faktory, musíme počítat ve střední Evropě s teplými a srážkově bohatšími zimami s málo četnou sněhovou pokrývkou a obecně s málo četným výskytem sněhových srážek a to i na horách, s častějším vlivem JZ/Z cirkulace spojené s čerstvým prouděním v podobě silných větrů vlivem přechodu tlakových níží přes Z/SZ Evropy, tzv. atlantická cirkulace. Pokud dojde ke snížení počtu slunečních skvrn a poklesu jeho aktivity, tak se možná dočkáme i studenějších zim na způsob těch kolem roku 2010 nebo 2005, avšak opět pravděpodobně pouze přechodně s převahou zimních sezón na způsob těch současných. Pravděpodobně se to ovšem ještě nestane, neboť aktivita Slunce dosáhla maxima v roce 2013. Je hodně pravděpodobné, že následující zimy (odhadem 5-6 sezón) budou teplé a vlhčí, jedná se tedy ještě asi o 2-3 teplé zimy na způsob těch současných. K tomu všemu zajisté přispívá rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a to i těch s velmi dlouhou životností, které se v ní dříve nevyskytovaly. Je stále otázkou, do jaké míry tento nárůst ovlivňuje lidská činnost a jak tomu bude v budoucnu. Je ale nesporné, že výskyt skleníkových plynů v atmosféře nových je produktem moderního života lidstva, stejně jako velký nárůst emisí plynů ostatních související s častějším vypalováním lesů, četnou dopravou, zástavbou, zemědělstvím, energetikou a podobně.

Použitá a doporučená literatura a další zdroje informací:

JERMÁŘ, M. Globální změna, 2011
DVOŔÁK, P. Pozorování a předpovědi počasí, 2012
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v ČR, 2009
KALVOVÁ, J. Rok 2015 bude pravděpodobně nejteplejším rokem od roku 1850, (vybrané informace ze zprávy WMO ze dne 25.11.2015, originál zprávy "The state of the global climate in 2015") Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Katedra fyziky atmosféry. Dostupné na mff.cuni.cz, publikováno 4.12.2015.
Pokorný, V. Zusková, I. Český hydrometeorologický ústav, Zpráva světové meteorologické organizace o stavu počasí a podnebí ve světě v roce 2014 - překlad zprávy WMO, Meteorologické zprávy, 2015, roč. 68, č. 4, lektor TOLASZ, R. (originál zprávy: WMO statement on the status of the global climate in 2014, no. 1152. Dostupné na wmo.int.)


Související články:

1 > Proč nyní nejsou a nebudou studené zimy?
2 > Proč není zima?
3 > První prognóza na zimu 2013/2014: bude "krutá"?
4 > Sníh leží, ale na neobvyklých místech
5 > Leden 2014 byl nejteplejší od roku 2007

MA 16.12.2015 18:30
Sdílej to - Novinky
Sociální sítě:
URL:
BBcode:
HTML:
Facebook Like:


Komentáře
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště senebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
Textová reklama

> E-shop se superpotravinami

> Zdravotní magazín

> Stropní ventilátory - a nebude vám horko

> Luckyart - reklamní agentura

Chcete zde mít svůj banner nebo textový odkaz na Vaše stránky? Je to možné, pokud dojde ke vzájemné výměně odkazů. Zde se budou zobrazovat reklamy na stránky nesouvisející s naší činností, které mají zájem o výměnu odkazů. Je možné sjednat lepší pozici reklamy na našem webu. Lepší pozici mají automaticky veškeré odkazy na stránky společností, které s námi spolupracují a odebírají od nás informace. Více v kartě NABÍZÍME nahoře. V případě zájmu či jakýchkoli dotazů k reklamě, spolupráci či podpoře nám napište na info@meteoaktuality.cz.

Přihlášení
Jméno

Heslo



Nejste členem?
Klikněte sem
a zaregistrujte se.

Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Poslední návštěvy
· Meteo Aktuality02:37:13
· NAS VESMIR 2 dny
· Ales 6 týdny
· Admin212 týdny
· Meteo51 týdny
Statistiky webu
Novinek: 481
Článků: 2584
Komentářů: 14
Příspěvků: 0
Vláken: 0
Downloadů: 201
Zpráv v Shoutboxu: 871
Registrací: 5
Dnes je: 25.09.2016
Svátek má: Zlata
Doporučujeme

METEOSTANICE HABARTOV

STORMWARNING

VŠE O VODĚ

NÁŠ VESMÍR

POČASÍ NA KARLOVARSKU

POČASÍ NA JIŽNÍ MORAVĚ

POČASÍ NA RYCHNOVSKU

Organizace a stránky

Naše logo:

TOPlist

Náš partner pro design:

TOPlist

Hlavní evropské meteorologické organizace:

Stránky o počasí:

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

Dílčí povodí:

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

Vygenerované za: 0.42 sekund - 32 Dotazů(y) 3,362,669 návštěv