12.12.2017 10:57
Přesný čas
Navigace
· Úvod
· O nás
· Aktuality
· Články
· Odkazy
· Stahování
· Atlas oblaků
· Přehled teorie
· Meteorologický slovník
· Historie meteorologie
· Historie počasí
· Světové extrémy počasí
· Kamery online
· Aktuální počasí
· Aktuální teploty
· Aktuální srážky
· Výstrahy
· Počasí na email
· Předpověď na den
· Výhled na týden
· Výhled na měsíc
· Střednědobé předpovědi
· Sezónní výhled
· Počasí na hory
· Předpověď teplot
· Předpověď srážek
· Předpověď větru
· Předpověď oblačnosti
· Synoptické mapy
· Meteogramy
· Počasí Evropa a Svět
· Hydrologie
· Sníh
· Fotoalbum
· Aplikace Yo Window

· Kontaktujte nás
· Vyhledávání na webu
· Registrace
· Otázky a odpovědi

Kontakt
Latest News
Počasí Zpočátku týdne...
Počasí Slabé oteplení ...
Počasí Studené počasí...
Počasí Od středy teplot...
Počasí Počátek týdne ...
Počasí Zpočátku týdne...
Počasí Během příští...
Počasí Vlhké a převá...
Počasí Slunečné a tepl...
Počasí Střídání stud...
Poslední články
· Silný vítr aktuál...
· Výhled z 10.12.2017
· Silný vítr přiná...
· Výhled ze 7.12.2017
· Rekordy za říjen 2017
Programy
· Meteolisty č. 47 (Z... [0]
· Informační zpráva... [0]
· Informační zpráva... [0]
· Informační zpráva... [1]
· Informační zpráva... [1]
Rychlý přehled počasí

MSG animace

Podrobněji o počasí:

> Aktuální počasí

> Aktuální teploty

> Aktuální srážky

Kde nás najdete

Doporučujeme

METEOSTANICE HABARTOV

STORMWARNING

VŠE O VODĚ

NÁŠ VESMÍR

POČASÍ NA KARLOVARSKU

POČASÍ NA JIŽNÍ MORAVĚ

POČASÍ NA RYCHNOVSKU

Turistické a přírodní cíle

Krkonošský národní park (KRNAP)

Národní pak Šumava

Národní pak Podyjí

Národní park České Švýcarsko

Sněžka

Babiččino údolí - Ratibořice

Autokemp VN Rozkoš

Český ráj a Prachovské skály

Adršpašské skály a Teplické skály

Český Kras

Moravský Kras

Orlické hory - Zemská brána

Orlické hory - Údolí Peklo

Přírodní park Orlice

NPR Králický Sněžník

Mydlovarský luh a Libický luh

PR Klánovice-Čihadla (Klánovický les)

PP Meandry Botiče a PP Botič-Milíčov

Průhonický park a zámek

Modřanská rokle

Chuchelský háj

Divoká Šárka (PP Šárka-Lysolaje)

Drahaňské údolí (PP Drahaň-Trója)

PR Kokořínský důl

České středohoří

NPR Peklo (ČL)

CHKO Labské pískovce

CHKO Křivoklát

CHKO Slavkovský les

PR Boubínský prales

CHKO Třeboňsko

CHKO Žďárské vrchy a CHKO/NGP Železné hory

CHKO Pálava a Lednicko-Valtický areál

CHKO Litovelské Pomoraví

Poodří

Užitečné stránky

Katalog stránek

Weblinker.cz

Bazar a inzerce zdarma na ybazar.cz

Katalog stránek Začátek.cz

Katalog odkazů.net

LINKOVNÍK

SUPERLINK


Přehled teorie

STRUČNÝ PŘEHLED TERMINOLOGIE: POČASÍ, METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE

STRÁNKA PROCHÁZÍ ÚPRAVOU, NENÍ JEŠTĚ DOKONČENA - DĚKUJEME!

Co tato stránka nabízí?

Základní přehled teoretických informací z každé v nadpisu uvedené vědy, jednoduše řečeno to nejdůležitější z teorie, která na našem webu pravidelně vychází. Na konci každého přehledu teorie dané vědy najdete odkazy na veškeré články, které v sekci článků "Základy teorie" vyšly. V této sekci se jedná o kompletní a podrobnější teoretické informace, které pro zájemce rozšiřují velmi podrobné články v sekci "Zajímavosti". Oproti tomu na této stránce se jedná o rychlý přehled základů. Pod odkazy na články s teorií najdete též odkazy na testy k jednotlivým tématům vytvořené v editoru testů, které si můžete kdykoli vyzkoušet, je na vás jakou metodu zvolíte, ale odpovědi je možno najít na každou testovou otázku právě v naší teorii. Po zaznamenání nějakých výsledků daných testů zveřejníme pro zajímavost na této stránce i jejich průběžné výsledky a to samozřejmě jen ohledně správných a špatných odpovědí, veřejně není možné poskytovat řešení testů, neboť by pro ostatní zájemce o testy bylo jejich absolvování již bezpředmětné.


A. POČASÍ

Obecně o počasí - ovlivňuje vše, veškeré činnosti a pohyb na světě. Veškerý život lidí, ale i zvířat a rostlin.

Lidé často na počasí nadávají, i když je to zcela zbytečné, protože poručit mu nejde. Lze ho je do jisté míry odhadnout nebo předpovědět. Na to jsou již vymoženosti, které dokáží předpovědět počasí mnohem lépe než v historii a stejně tak dobře zobrazit aktuální stav počasí a také případně varovat před exrémností počasí, ale i tak se samozřejmě nejedná zdaleka o zcela dokonalé vymoženosti pro perfektní předpověď počasí či varování před nebezpečným počasím.

Co je to počasí - teoreticky?

Je okamžitý stav podnebí na daném místě v daný čas. Počasí se liší, co do místa (známe hodně i z území ČR - příkladem jsou místní bouřky nebo přeháňky, mlhy - tj. další nevyzpytatelné jevy) a také, co do času. Také jmenujeme hlavně bouřky nebo přeháňky či mlhy, jejichž výskyt se co do času často velmi mění.

Oblačnost a oblačné systémy (tlakové níže) jsou nedílnou součásti chodu počasí. Pokud by neexistovaly, sice by se počasí na daném území neměnilo a neexistovaly by žádné bouřky, bouřek ani ošklivé deštivé dny, ale také by nebyla voda a to by samozřejmě nebylo možné. Oblačnost je tedy díky vypařování z oceánů a dalších vodních ploch velmi důležitá pro přínos "nové" vody pro dané území. Je to tedy soustava vodních kapiček nebo ledových krystalků.

Základní dělení oblaků, tlakové útvary

Cirrus je vysoká oblačnost skládající se z ledových krystalků a nachází se velmi vysoko - až v 13km nad zemí. Srážky nepřináší a je předzvěstí příbíží se změny počasí k horšímu. (příchod fronty = oblačnosti a srážek, silnějšího větru, tedy změna počasí k horšímu)

Stratus je vlastně mlha - oblak mlhovitý. Pokud je tedy u země říká se mu mlha - jinak se jedná o oblak typu stratus.

Cumulus je kupovitá oblačnost- věžičky, beránky - velmi pěkná na pohled a může nabývat i pěkných tvarů, například tvarů připomínajících nějaká zvířata, draky a jiné. Říká se jí letní oblačnost, protože je k vidění při vyšších teplotách a dalších vhodných podmínkách potřebných ke konvekci - vznikají z ní konvektivní srážky a pokud přeroste do stádia bouřkové oblačnosti, tak i bouřky. Je ve výšce oproti vysoké oblačnosti, pouze 2km.

Tlaková výše (označení V, německy H - hoch) nebo-li anticyklona přináší počasí suché, se slabým větrem nebo vládnoucím bezvětřím, na jaře a v létě teplé až horké počasí přinášející dlouhodobě riziko sucha (meteorologického a posléze i hydrologického) nebo vzniku požárů ve volné přírodě. V podzimním čase řináše tlaková výše počasí většinou inverzní, vznikají mlhy nebo nízká oblačnost, dny jsou zpočátku ale ještě slunečné. Ve velkých městech a průmyslových oblastech se tvoří smog. V zimě přináší tlaková výše buďto inverzní ráz počasí s četnějším výskytem nebezpečného smogu při mrazivém počasí, při rozpuštění nízké oblačnosti se vyskytují velmi mrazivé noce a rána.

Tlaková níže (označení N, německy T - tief) nebo-li cyklona je opak tlakové výše. Jedná se prostor, v němž se utváří oblačnost a vznikají tzv. oblačné systémy obsahující vlhkost - důsledkem jsou vypadávající srážky. Takže počasí v tlakové níži je nestálé a většinou vlhké až velmi vlhké s velkou oblačností a na frontálních vlnách zejména se srážkami a opět jsou samozřejmě rozdíly v jednotlivých ročních obdobích. Na jaře a v létě přináší tlakové níže a s ní spojené systémy (viz níže) často konvektivní srážky v podobě přeháněk a bouřek, i silných bouřek, z nichž padají srážky i v podobě krup a samozřejmě také déšť, ten především v jarním období. V podzimním období je opět jedná spíše o déšť, zejména na horách o srážky smíšené nebo už i přechodně sněhové. V zimě se objevují sněhové či smíšené srážky, mrznoucí, zmrzlé srážky, srážky v podobě sněhových krupek atp... Jsou s ní spojeny tyto typy frontálních systém:

  • Teplá fronta (ustupující studená vzduchová hmota a nastupující teplá vzduchová hmota)
  • Studená fronta (ustupující teplá vzduchová hmota, nastupující studená vzduchová hmota)
  • Okluzní fronta (nejprve přechod teplé a poté studené fronty)
  • Zvlněná fronta (rotující oblačný systém)
  • Podružná studená fronta (uvnitř stejných vzduchových hmot)

Srážky a jejich druhy, usazené srážky

Srážky jsou jedna z podob vody při jejím koloběhu v přírodě. V meteorologii srážky i dělíme, rozlišujeme. Speciálně rozlišujeme i intenzitu srážek, jejich trvání, charakter.

Rozlišujeme druhy srážek:

Mrholení - kapičky vody padající z oblaků mající průměr menší než 0.5mm a přinášejí velmi nízké, většinou neměřitelné, sážkové úhrny. Nicméně vždy záleží na době výskytu, i mrholení může přinést větší srážkový úhrn, muselo by být ovšem velice vytrvalé.

Déšť - kapičky vody padající z oblaků mající průměr 0.5mm až 5.0mm, kteér přinášejí větší srážkové úhrny až extrémně vysoké, zajisté záleží opět na vytrvalosti deště a nebo na jeho charakteru. Konvektivní srážky mohou přinést extrémní srážkový úhrn i za několik málo minut.

Mrznoucí déšť, mrholení - déšť a mrholení je rozlišeno již více, nyní ke slovu "mrznoucí". Jedná se o srážky, které dopadají na podchlazený povrch a na něm ihned namrzají. Důsledkem těchto srážek je ledovka. (níže, usazené srážky)

Zmrzlý déšť - často zaměňován za mrznoucí, (viz výše) nicméně jejich vznik a důsledky jsou odlišné. Zmrzlý déšť vzniká tak, že dešťové kapky projdou v atmosféře studenou vrstvou. Jedná se při dopadu na zemský povrch o takové "korálky", které při dopadu odskakují a zejména poku padají do spadného listí, slyšíme šustění. Nejedná se o tak nebezpečný zimní jev jako v případě mrznoucího deště.

Sněžení - jedná se o klasicky zimní srážky, které vypadávají z oblaku ve studeném vzduchu a nesmějí projít při cestě k zemskému povrchu žádnou teplou vrstvou.

Sněhové krupky - neboli krupice vzniká tak, že sněhové srážky vypadlé z oblak projdou teplou vrstvou a před dopadem na zemský povrch stačí ještě zmrznout, nejedná se už ale o klasické sněhové vločky.

Ledovka - vzniká při výskytu tzv. mrznoucího deště, (viz výše) kdy tento déšť dopadá na podchlazený zemský povrch, na němž okamžitě namrzá a tvoří tenkou kluzkou a průhlednou vrstvu zvanou ledovka. Ta může být při intenzivním dešti i silná.

Náledí - opět pojem zaměňovaný s podobně znějícím a to s ledovkou (výše) ač jejich vznik je odlišný. Náledí vzniká zmrznutím natátého sněhu nebo spadlých srážek po poklesu teplot zpět pod bod mrazu.

Mlha - je soubor vodních kapiček v blízkosti zemského povrchu, oblak typu stratus u zemského povrchu. Vzniká kondenzací páry v ovzduší. Pokud se vzduch již nemůže více nasytit vlhkostí, vznikne mlha. Při znečištění ovzduší - překročení koncentrací nebezpečných látek v ovzduší za výskytu mlhy vzniká smog.

Kouřmo - jedná o slabo mlh s výrazně lepší viditelností, jedná o soubor řidších vodních kapiček než v případě mlhy.

Optické jevy v atmosféře a v oblacích

Duha - se objevuje velmi často při proměnlivém počasí, kdy panují během dne přeháňky a rychle se střídá oblačnost tzn. za přeháňkou se rychle vyjasní a Slunce osvítí oblaky, vznikne pak díky kombinaci slunečních paprsků a na odcházející přeháňce díky srážkám putujícím k zemi. Existuje duha hlavní a vedlejší.

Malé halo a Vedlejší slunce - vedlejší slunce se nazývají odborněji parhelia. Jedná se tedy o odraz ledových krystalků, které se nacházejí právě ve vysoké oblačnosti, od Slunce popřípadě Měsíce, což jsou právě zdroje světla.

Cirkumzenitální oblouk - je vedle duhy sice méně častým jevem, ale nikoli zas výjimečným. Objevuje se přímo nad námi - tedy v nadhlavníku, jinými slovy v zenitu. Často vyskytuje s jevem vedlejší Slunce a není nikdy vidět celý, jen jeho polovina či čtvrtina.

Koróna - jedná se o optický jev na střední oblačnosti. Koróny se objevují kolem Slunce, ale i kolem Měsíce a jedná se o kruhy tvořené vodními kapičkami.

Parhelický kruh - asi málo kdo ho viděl a ví o co se přesně jedná. Je to méně se vyskytující optický jev v atmosféře. Viz "Vedlejší Slunce".

Bouřky a bouře

Co je bouřka - jedná se o elektricky aktivní oblak, zpravidla cumulonimbus, který je velmi mohutný - přesahuje hranice pater oblaků. (viz klasifikace oblačnosti) Cumulonimbus se vyvíjí z kupovitého oblaku cumulus. Oblak cumulus při vhodných podmínkách roste, nabývá a zvětšuje se. Pokud vrchní část oblaku cumulus odráží paprsky Slunce, tak oblak roste. Při růstu cumulu se oblak zvětšuje a může tedy dosáhnout rozměrů velkých až obrovských a přerůst v bouřkový cumulonimbus. Aby se jednalo o bouřky musí se vyskytnout v oblaku bleskové výboje, což se může stát i v cumulu.

Tornádo - supercelární bouře je silnou bouří a ta obsahuje rotační výstupný proud, zvaný mezocyklona. Pokud jsou příznivé podmínky, tak tento proud se prodlouží až k zemi a pak se mluví o tornádu. Do té doby se jedná jen o trombu. Jejich sílu měří Fujitova stupnice.

Hurikány - jsou bouře neobyčejně ničivé. Tropická bouře je tzv. sestra, malá sestra hurikánů. Může přerůst v hurikán a nebo naopak hurikán může zeslábnout na tropickou bouři. Jejich vznik hledejme v teplých vodách oceánů, většinou při teplotě vody 26°C a vyšší. Každý rok vznikne až 80 tropických bouří. Na rozdíl od tornád může taková bouře existovat několik dnů, nebo i týden. Až dosáhne pevniny, kde se, laicky řečeno vyřádí a zeslábne, postupně se rozpadne. Jejich síla je měřena pomocí Saffir-Simpsonovy stupnice.

Povodně, sucho a extrémy

Povodně - je hydrologická situace zapříčiněná nadměrným výskytem srážek v dané oblasti, jejíž území je již předchozími srážkami výrazněji nasyceno. Stručně základní druhy:

> Povodně dešťové - příčinou jsou vydatné a trvalé srážky, které přináší oblast nízkého tlaku vzduchu nejčastěji trvale se udržující nad daným územím. Takové povodně přinesou nejčastěji vlnící se frontální vlny spojené s takovými nížemi.

> Povodně bleskové - příčinou jsou prudké, avšak krátkodobé srážky. Jedná se o tzv. konvektivní srážky nejčastěji v podobě bouřek s přívalovými srážkami.

> Povodně sněhové - (jarní) příčinou je náhlé oteplení a odtávání sněhových zásob, nejčastěji ze všech vrstev atmosféry (poloh) naráz. Tuto povodeň mohou ovlivnit - urychlit a zvětši následující faktory - srážky a návětrný efekt srážek a také silný vítr.

> Povodně ledové - nejsou způsobeny srážkami ani oteplením, ale naopak mrazem a tvorbou ledových jevů v korytech toků, který dané koryto ucpává a voda teče postupně okolo. Jedná se o povodně vždy hodně lokální.

Sucho - je opakem povodní, jedná se o situaci, kdy vládne trvale anticyklonální ráz počasí, (počasí v tlakové výši - viz příslušné téma) což znamená suchý ráz počasí beze srážek nebo maximálně se srážkami nevýznamnými. Nejrychleji se sucho objeví v letním období při vysokých teplotách. Nejprve se jedná o meteorologické sucho a po delší době se sucho začne projevovat i hydrologicky - na tocích a jejich pramenech a v zásobách podzemních vod. V létě pak často při meteorologickém suchu vznikají požáry ať už v podobě samovznícení od slunečních paprsků či jiným způsobem, který nebyl přímo zaviněn člověkem a nebo pak přímo z nedbalosti člověka.

Absolutní světové rekordy - na Světě jsou místa, kde jsou ve vztahu například k mírným klimatickým podmínkách měřeny až neuvěřitelné hodnoty, pro danou oblast se nejedná o tak extrémní hodnoty, jako z pohledu našeho. Připomeňme si nejdůležitější:

Nejvyšší teplota vzduchu >> Al Aziziyah, Libye 57.8°C

Nejnižší teplota vzduchu: >> Vostok, Antarktida -89.2°C

Nejvyšší amplituda teploty vzduchu: >> Browning, Montana ochlazení z +6.7°C na -49°C

Nejvyšší úhrn srážek za den: >> Chilaos, ostrov Reúnion 1 870mm

Nejnižší srážkové úhrny: >> poušť Atacama, Chile výskyt srážek několikrát za století

Nejtěžší kroupa: >> Bangladéš 1kg

Nejvyšší sněhová pokrývka: >> Tamarack, Kalifornie 1 146cm

Nejvyšší rychlost větru: >> údolí Mississippi, USA 322km/h, náraz 338km/h

Nejvyšší tlak vzduchu: >> Agata, Sibiř 1 083.5hPa

Nejnižší tlak vzduchu: >> Guam, Tichý oceán 870hPa

MNOHEM VÍCE TEORIE, ROZŠÍŘENÍ TOHOTO PŘEHLEDU, NAJDETE V ČLÁNCÍCH!

Odkazy na veškeré teoretické články této sekce:

Články A.1 až A.26:

A.1: Počasí

A.2: Oblačnost 1

A.3: Oblačnost 2

A.4: Oblačnost 3

A.5: Oblačnost 4

A.6: Tlaková výše

A.7: Tlaková níže

A.8: Tlaková níže 2

A.9: Tlaková níže 3

A.10: Tlaková níže 4

A.11: Mlha, kouřmo a rosa, jíní

A.12: Srážky 1

A.13: Srážky 2

A.14: Srážky 3

A.15: Optické jevy

A.16: Bouřky 1

A.17: Bouřky 2

A.18: Bouřky 3

A.19: Tornáda 1

A.20: Tornáda 2

A.21: Hurikány 1

A.22: Hurikány 2

A.23: Povodně a sesuvy půdy

A.24: Sucho, horké vlny a požáry

A.25: Absolutní rekordy

A.26: Extrémní počasí v Evropě a v USA + jeho trvání

TESTY k této kapitole:

> TEST: 1-1 Počasí a oblaky

> TEST: 1-2 Oblaky

> TEST: 1-3 Tlakové útvary a fronty

> TEST: 1-4 Mlha, rosa a srážky

> TEST: 1-5 Druhy srážek

> TEST: 1-6 Optické jevy

> TEST: 1-7 Bouřky

> TEST: 1-8 Tornáda a hurikány

> TEST: 1-9 Povodně a sucho

> TEST: 1-10 Světové rekordy


B. METEOROLOGIE

Věda a její historie

Had přináší déšť - had podle dřívějších pořekadel ukončoval období sucha, přinesl déšť.

První pozorovatelé počasí - čínský pozorovatel vyvinul kalendář s rokem rozděleným na 24 festivalů, pro každý popsal charakteristické počasí.

Srážkoměr - první zmínka pochází z Indii cca v roce 300 př. n.l. a pozorování oblohy umožnilo pozorovatelům i první předpovědi počasí. A Syřané si spojovali halové jevy s příchodem deště.

Galileo Galilei - vůdčí osobnost co se týče vědy počasí, výzkumu atmosféry a nejbližšího vesmíru.

Je vynálezcem teploměru a postavil také první optický dalekohled, díky němuž je možné pozorovat oblohu.

Leonadro Da Vinci byl umělec, vědec a technik. Zasloužil se o znovuobjevení zájmu porozumět přírodním jevům. Studoval optické jevy v atmosféře a sestavil mnoho měřících přístrojů.

Benjamin Franklin připravil v roce 1752 průlomový experiment. Připojil telegraf k létajícímu drakovi a pustil ho do bouřkové oblačnosti, experiment přežil a dokázal, že je blesk elektrický výboj. Již v roce 1743 publikoval analýzy bouřkových systémů. Vedle Prokopa Diviše je také vynálezce bleskosvodu.

Jedna z prvních meteostanic byla sestavena již v průběhu 18. století. Mladý vědec Newton pak položil základy dnešním PC modelům počasí. A.Celsius zkonstruoval Celsiův teploměr.

Meteorologie - využívá vědecké poznatky při sledování vývoje počasí a také nejnovější technologie. Přesná předpověď počasí je založena na úzké spolupráci národních meteorologických služeb, jako je například Britský Metoffice, německé DWD.de apod. Je to věda, která studuje počasí, tedy povětrnostní vlivy.

WMO byla založena v roce 1951 a naše republika (tenkrát samozřejmě ČSR) byla jedním ze zakládajících členů. Dnes má přes 190 čl. zemí a funguje na bázi společného vědeckého výzkumu stavu a chování atmosféry.

Měření počasí

a) Profesionální - data z profesionálního měření se berou tedy jako data přesná, dostávají se na internet a k veřejnosti i jinými cestami jako je například rozhlas či televizní vysílání. (Př. Když mluvčí ČHMÚ prohlásí, že nejnižší teplota činila tolik a tolik °C a byla změřena na tom a tom místě - jedná se o relevantní profesionální měření počasí) Měří se přesnými, kalibrovanými, přístroji umístěnými na co nejvhodnějších místech pro přesné a spolehlivé měření a obsluhovanými odborníky.

Stručně ke zlomovým hodnotám teploty jako veličiny:

°C= (°F-32)/1.8

-273°C (0K) je označováno absolutní nulou

-89°C (184K) byla nejnižší teplota na stanici Vostok - viz téma absolutní rekordy

0°C (273K) je teplota, kdy taje led, sníh

58°C (331K) je nejvyšší teplota vzduchu na Zemi v Libyi - viz téma absolutní rekordy

100°C (373K) je bod varu vody

327°C (600K) je teplota tání olova

1535°C (1808K) je teplota tání železa

6000°C (6000K) má povrch Slunce

30 000°C (30 000K) mají blesky

15 000 000°C (15 000 000K) má sluneční jádro

b) Domácí (amatérské) měření - je měření zejména pro vlastní potřebu, ať už je tak pro zajímavost například pro budoucí srovnávání a vyhodnocování statistik naměřených údajů nebo pro jiné účely, př. zemědělské. Dnes existují ale již velmi přesné meteostanice, podobné přímo panelům, na nichž je možno zobrazovat a ukládat mnoho hodnot a stejně také tyto hodnoty přenášet do PC nebo přímo na síť a naopak stanice umí čerpat některá data ze sítě. Jsou tu také přímo meteostanice profesionální. Nejedná se ale přesto o profesionální měření počasí v pravém slova smyslu.

Prognózy a synoptika

Předpověď počasí - je velice složitá meteorologická disciplína, předpovídají se jednotlivé meteorologické prvky (seznámení v minulých tématech o měření počasí) a nebo meteorologické jevy. (déšť, bouřka, nebezpečné jevy) Předpověď počasí, než dozná finální podoby, prochází velkou řadou procesů, sestavují je meteorologové podle výstupů matematických modelů s přihlédnutím k aktuálnímu stavu povětrnostní situace.

Meteorologové nejprve věřili, že je možno předpovídat počasí na základě složitých matematických rovnic. Nicméně tyto rovnice byly tak složité, že nebylo možné je rozvíjet. Tento problém řešila výpočetní technika, značné zjednodušení práce meteorologů a předpovídání počasí. Modelové předpovědi jsou výstupy výpočetní techniky, které jsou sice velmi složité, jakož i proces výstupů samotný, nicméně se jedná o velké usnadnění práce meteorologů.

Synoptické mapy - se objevují i v předpovědích počasí, například v TV relacích. Jsou to mapy zjednodušené pro lepší pochopení široké veřejnosti. Počasí z map se také převádí do řeči symbolů a jednoduchých map, které jsou pro veřejnost snadno pochopitelné, synoptické mapy zjednodušené již méně, ale díky komentáři meteorologa v TV relaci o počasí lze i tak situaci na mapách dobře porozumět.

Připomenutí pokrytí oblohy oblačností:

  • Jasno (značí 0/8 nebo jen 1/8 pokrytí oblohy)
  • Skoro jasno a malá oblačnost (značí jen 2/8 nebo 3/8 pokrytí oblohy)
  • Polojasno (značí 4/8 pokrytí, tedy polovinu)
  • Oblačno (značí 5 a 6/8 pokrytí)
  • Skoro zataženo (značí 7/8 pokrytí)
  • Zataženo (značí 8/8 pokrytí)

Poučka: Pokud prosvítá sluníčko přes vysokou oblačnost není polojasno, rozhodně ani slunečno i když prosvítá velmi dobře. Sledujeme totiž pokrytí oblohy oblačností, ne intenzitu slunečního svitu. Za této situace může být i zcela zataženo.

Přehled výskytu jevů:

  • Ojediněle (5-29% výskytu jevu)
  • Místy (30-69% výskytu jevu)
  • Na většině území (50 a více % výskytu jevu)
  • Na celém území (70 a více % výskytu jevu)

Slýcháte či čtete v prognózách počasí dnes a denně, nejčastěji v případě předpovědi výskytu srážek, ale i mlh!

Přehled nadmořských výšek:

  • Nížiny a nižší polohy (0-400m n.m.)
  • Střední polohy (400-600m n.m.)
  • Vyšší polohy (600-800m)
  • Horské polohy (800m a více m n.m.)

Družice - se v meteorologii používá pro sledování výskytu oblačnosti, jejího typu a směru pohybu této oblačnosti nad daným územím. Snímky je možno pořizovat v několika provedeních.

Radary - slouží k zobrazení výskytu srážek, odlišení jejich intenzity a ukazují jejich směr postupu.

Oba dva přístroje jsou nesmírně důležité pro meteorology a to i pro sestavování prognóz velmi krátkodobých a krátkodobých.

MNOHEM VÍCE TEORIE, ROZŠÍŘENÍ TOHOTO PŘEHLEDU, NAJDETE V ČLÁNCÍCH!

Odkazy na veškeré teoretické články této sekce:

Články B.1 až B.10

B.1 Meteorologie - věda

B.2 Meteorologie - dnes

B.3 Měření počasí - profesionální

B.4 Měření počasí - domácí

B.5 Předpovědi počasí 1

B.6 Předpovědi počasí 2

B.7 Předpovědi počasí 3

B.8 Synoptické mapy

B.9 Radary a družice 1

B.10 Radary a družice 2

TESTY k této kapitole:

> TEST: Meteorologie - věda a historie

> TEST: Měření počasí

> TEST: Prognózy a synoptika

> TEST: Radary a družice


C. KLIMATOLOGIE

1) Obecná část

Věda

Klimatologie a klimatické pásy - zkoumá podnebí a celkově účinky meteorologických jevů na Zemi. Dále odchylky, především teplotních charakteristik od dlouhodobých normálů a lze ji přiřadit tedy především k dlouhodobým předpovědím, tzv. sezónním výhledům.

Podnebí - je dlouhodobý stav počasí ovlivňovaný několika faktory, dnes i významněji člověkem (viz změny klimatu, další díl teorie) na daném místě, v dané oblasti.

Dále si stručně představíme klimatická pásma - zvaná někdy jako podnebné pásy:

> Pásmo mírné - v němž žijeme ve střední Evropě přináší střídání čtyřech ročních období, přičemž pro každé období je typický určitý ráz počasí, ale ne vždy se počasí úplně chová podle daného období. Jeto jaro, léto, podzim a zima. Jarní období přináší rozbřesk přírody, nové vegetační období. Léto přináší nejteplejší počasí a příroda je na vrcholu rozkvětu. V podzimním období opadavé rostliny shazují listí, popř. jehličí a příroda se chystá na zimu, na odpočinek od vegetačního období, počasí je chladnější a sychravější. Zimní období přináší odpočinek pro přírodu, dny jsou naopak od léta velmi krátké a panuje i mrazivé počasí. Příkladem může být například Berlín.

> Pásmo severní mírné - je podobné mírnému pásmu, ale rozhodně to není klimatologicky to samé. Rozdíly teplot v průběhu roku jsou tam znatelně větší než u nás v mírném pásmu. Jako příklad tohoto pásu jmenujme město Anchorage.

> Pásmo středozemní - zima je zde mírná a vlhká, teploty pod bod mrazu v průměru neklesají, v průběhu jara postupně ubývá srážek a léta jsou suchá a horká. Vzhledem k velkému letnímu suchu v těchto oblastech vznikají pravidelné letní požáry. Jako příklad tohoto pásu jmenujme město Athény.

> Pásmo aridní - je pásmo pouštní. Prakticky žádné srážky zde způsobují více problémů - tzv. zvětrávání. Kvůli suchu se netvoří půda, je zde jen skalnatý povrch a výjimečně i písek. Z pouštních oblastí jmenujme například poušť Atacamu, známou světovým rekordem s nejnižším ročním úhrnem srážek. Písečné duny - například v Kalifornii nepřetržitý vítr přenáší písečná zrna a ukládá je do těchto hromad - dun. Jako příklad tohoto pásma si uvedeme město Káhira.

> Pásmo semiaridní - zde už najdeme znatelnější výkyvy v počasí v průběhu roku. Semiaridní pásmo je z poloviny pouštním pásmem. Oblasti jsou převážně suché a několik měsíců se čeká na tzv. období dešťů. Jsou tu rostliny, ale ne nikterak vysoké a bohaté. Jako příklad tohoto klimatu si uveďme město N´Djamena.

> Pásmo pobřežní - je pásmo v okolí moří a oceánů. Tedy oblasti blízko u rozsáhlých vodních ploch, kde budou žít živočichové přizpůsobeni pro život ve vodě. Na oceánu fouká čerstvý vítr a to prakticky stále, nejvíce uprostřed roku, kdy je také kvůli tomuto větru chladno. Jako příkladové město klimatu si uvedeme Sydney.

> Pásmo vysokohorské - značná proměnlivost počasí a mocné klima = nejvyšší vrcholky v Chile dosahují 6 700m a mohou i soupeřit s klimatem polárním, o které bude řeč níže. Na některých svazích leží i velmi vysoké sněhová pokrývka či led. Jako příklad klimatu zmíníme horu Mount Washington, vysokou 1 921m.

> Pásmo polární - věčný mráz, sníh, led. Jednoduchý popis polárního pásma, kde téměř nic jiného po celý rok není. Jedná se o oblasti na pólech, arktické podnebné pásy. Zvěř přizpůsobená zimním arktickým podmínkám. Prakticky všechny srážky v polárních pásech, kterých není zrovna moc, spadnou v podobě sněhové. Zde déšť snad ani většinou neznají. Sníh se pak za několik let změní v led - vznikají ledovce. Příkladovou oblastí bude McMurdo.

> Pásmo subtropické - je pásmo s teplotami kolem tropických 30°C po celý rok. Srážky se ovšem objevují od června do října, zbytek roku je buď srážkově velmi chudý a nebo se srážky neobjeví vůbec, to hlavně od ledna do dubna. Jako příklad si uvedeme město Acapulco. Ideální klima pro milovníky velkého tepla, zde chladno vůbec neznají.

> Pásmo tropické - to je pásmo jednak s vyrovnanými teplotami kolem 30°C po celý rok a zároveň s vyrovnanými srážkami po celý rok, srážky jsou velmi výrazné v každém měsíci. Pocit dusna, ten tu skutečně poznáte velmi dobře. Vytvářejí ho stále vysoké teploty ve spojení s vysokou vlhkostí vzduchu, je tu tedy velmi bujné rostlinstvo a tím pádem i živočišstvo. Singapur bude příkladovým městem tohoto pásu.

Přizpůsobivost, ovlivňování a využívání počasí

Každý se počasí či danému klimatu musí přizpůsobit. Platí to pro flóru, faunu i pro člověka. Živočich si na zimu připraví zásoby potravy, připraví si vhodné místo pro pobyt v drsných zimních podmínkách. Rostliny mají v zemi například cibulky, díky nimž přezimují a v nové vegetační sezóny z cibulky vyroste opět nový stonek. Lidé se v zimě oblékají, vytápějí místnosti. V případě změn klimatu se musí či chtějí stěhovat živočichové jinam, kde na ně například nejsou zvyklí ti živočichové, kteří tam jsou jaksi doma.

Lidé využívají sílu přírody, tedy počasí, jak se dá. Nejvíce využívají počasí k výrobě elektrické energie, tedy jako tzv. obnovitelný zdroj energie to zejména vítr nebo také vodu. Člověk využívá ale i sílu Slunce a to dnes a denně. Využíváme počasí a je to pro nás zcela běžné, ani si to neuvědomujeme. Využíváme Slunce, vodu a vítr pro výrobu elektřiny, tepla, pro dopravu nebo zemědělství.

I když počasí přímo ovlivnit nemůžeme, i tak to částečně možné je. Již hodně let se lidé pokoušejí mít kontrolu nad vlivem počasí na jejich život. Zprvu vykonávali modlitby, obřady, ale poměrně brzo začali zemědělci vyvíjet zavlažovací systémy, ochranné prostředky proti mrazu či škůdcům a vysazovali stromy, aby omezili škody způsobené větrem. Spustit déšť, kdy se nám zlíbí? Pokud nejsou vodní kapičky či ledové krystaly v oblaku dostatečně velké, provede se tzv. očkování oblaku. A to využitím generátorů, které jsou umístěny na letadlech či na zemském povrchu.

Sluneční soustava a klima

Sluneční soustavu tvoří Merkur, Venuše, Země, Mars, Ceres, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto a Cháron. Výčet planet je sestaven od nejbližší ke Slunci po nejvzdálenější od Slunce. Planety dělíme na vnější = Jupiter, Saturn a Neptun a vnitřní = Venuše, Mars a Merkur.

SLUNCE>> Merkur (cca 70 mil km od Slunce) >>>> Mars (cca 249 mil km od Slunce) > Jupiter (cca 816 mil km od Slunce) >>> Neptun. (cca 4 545 mil km od Slunce)

a) Vnitřní

Venuše - nachází se na ni většinou oxid uhličitý a dusík. Průměrná povrchová teplota je 480°C. Není na ní život, protože tam působí tzv. skleníkový efekt. (bude vysvětleno v sekci změny klimatu)

Mars - nachází se na něm také hodně oxidu uhličitého, dusík, argon a jiné látky. Průměrná povrchová teplota je -23°C

Merkur - není tam žádná atmosféra, proto tam tedy není ani žádný život. Průměrná povrchová teplota je 430°C.

b) Vnější

Jupiter - látky na této planetě jsou jen vodík z 90% a helium. Průměrná povrchová teplota činí -150°C

Saturn - je taktéž tvořen vodíkem a heliem s tím, že vodík převládá ještě více než na Jupiteru. Saturn má průměrnou povrchovou teplotu na -80°C.

Neptun -planeta na níž sice převládá vodík, ale mnohem méně než na předešlých dvou. Je tam helium a v malé míře i metan. Průměrná povrchová teplota je pro nás zcela neuvěřitelných -220°C.

Tato teorie bude pokračovat druhou sekcí klimatologie - změny klimatu tak, jako v článcích!

MNOHEM VÍCE TEORIE, ROZŠÍŘENÍ TOHOTO PŘEHLEDU, NAJDETE V ČLÁNCÍCH!

Odkazy na veškeré teoretické články této sekce: (1/2)

Články C.1 až C.15

3.1 Klimatologie - úvod do vědy, klimatická pásma obecně

3.2 Mírné pásmo

3.3 Severní mírné pásmo

3.4 Středozemní pásmo

3.5 Semiaridní pásmo

3.6 Aridní pásmo

3.7 Pobřežní pásmo

3.8. Vysokohorské pásmo

3.9 Polární pásmo

Pozn. Pásmo tropické a subtropické bude doplněno!

3.10 Přizpůsobivost k počasí - lidstvo

3.11 Přizpůsobivost k počasí - rostliny a zvěř

3.12 Využívání počasí

3.13 Ovlivňování počasí

3.14 Sluneční soustava - klima vnitřních planet

3.15 Sluneční soustava - klima vnějších planet

TESTY k této kapitole:

> TEST: Klimatologie - věda

> TEST: Klimatická pásma 1

> TEST: Klimatická pásma 2

> TEST: Přizpůsobivost k počasí

> TEST: Využívání a ovlivňování počasí

> TEST: Sluneční soustava a klima

Pokračovat bude teorie ještě sekcí Změny klimatu, články 3.16-3.30 + testy!

Speciální teoretickou pomůcku chystáme v podobě tří sekcí slovníku pojmů, kde najdete stručné a jasné vysvětlení pojmů z těchto oborů a jiných názvů v těchto vědách používaných!

V případě jakýchkoli chyb či neaktuálních údajích i přes slíbenou aktualizaci (v podobě např. tzv. překlepů, což se zajisté stát může) nás můžete na tyto chyby či nedostatky upozornit na email info@meteoaktuality.cz. Předem za upozornění děkujeme, přispějete tak k přesnějším prezentaci služeb.


Stránka bude doplňována!

Služba je:

VEDLEJŠÍ

Kategorie:

NAUČNÁ

Podkategorie:

Teorie


Poslední aktualizace stránky:

23.10.2017 17:10

Sdílej to - Stránky
Sociální sítě:
URL:
BBcode:
HTML:
Facebook Like:


Komentáře
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště senebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
Textová reklama

> Luckyart - reklamní agentura

> Jooble - práce v ČR

> E-shop se superpotravinami

> Zdravotní magazín

> Stropní ventilátory, a nebude vám horko

> Knihovna Chrášťany, Obec Chrášťany

Chcete zde mít svůj banner nebo textový odkaz na Vaše stránky? Je to možné, pokud dojde ke vzájemné výměně odkazů. Zde se budou zobrazovat reklamy na stránky nesouvisející s naší činností, které mají zájem o výměnu odkazů. Je možné sjednat lepší pozici reklamy na našem webu. Lepší pozici mají automaticky veškeré odkazy na stránky společností, které s námi spolupracují a odebírají od nás informace. V případě zájmu či jakýchkoli dotazů k reklamě, spolupráci či podpoře nám napište na info@meteoaktuality.cz.

Přihlášení
Jméno

Heslo



Nejste členem?
Klikněte sem
a zaregistrujte se.

Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Organizace a stránky

Naše logo:

TOPlist

Náš partner pro design:

TOPlist

Hlavní evropské meteorologické organizace:

Stránky o počasí:

TOPlist

TOPlist

Dílčí povodí:

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

Mapy a data

Rychlý přehled počasí a klimatu:

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

Může se hodit

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

Vygenerované za: 0.11 sekund - 21 Dotazů(y) 3,723,493 návštěv