26.05.2017 05:29
Přesný čas
Navigace
· Úvod
· O nás
· Aktuality
· Články
· Odkazy
· Stahování
· Fotoalbum
· Atlas oblaků
· Historie meteorologie
· Světové extrémy počasí
· Souhrn počasí
· Výstrahy
· Předpověď na den
· Výhled na týden
· Střednědobé předpovědi
· Sezónní výhled
· Hydrologická situace
· Sjízdnost řek
· Počasí na email
· Předpověď teplot
· Předpověď srážek
· Předpověď větru
· Předpověď oblačnosti
· Synoptické mapy
· Meteogramy
· Bouřky
· Počasí v ČR
· Teploty v ČR
· Srážky v ČR
· Počasí v Evropě
· Počasí ve Světě
· Počasí na stanicích
· Kamery ČR

· Kontaktujte nás
· Vyhledávání na webu
· Registrace
· Otázky a odpovědi
Kontakt
Latest News
O nás Rozšíření nab...
Počasí Méně srážek, ...
Počasí Na konci týdne i...
Počasí V polovině týdn...
Počasí Jarní a ustálen...
Počasí Ve středu dalš...
Počasí Uprostřed týdne...
O nás Velikonoční pro...
Počasí Pondělí témě...
Počasí Během týdne ná...
Poslední články
· Výhled z 25.5.2017
· Sjízdnost k 25.5.2017
· Co je to bezoblačn...
· Výhled z 23.5.2017
· Před rokem velmi si...
Programy
· Informační zpráva... [1]
· Informační zpráva... [0]
· Přehrady v ČR (POh) [1]
· Přehrady v ČR (POd) [6]
· Ročenka 2016 [4]
Rychlý přehled počasí

MSG animace
Kde nás najdete

Statistiky webu
Novinek: 528
Článků: 2911
Komentářů: 14
Příspěvků: 0
Vláken: 0
Downloadů: 225
Zpráv v Shoutboxu: 292
Registrací: 7
Dnes je: 26.05.2017
Svátek má: Filip
Doporučujeme

METEOSTANICE HABARTOV

STORMWARNING

VŠE O VODĚ

NÁŠ VESMÍR

POČASÍ NA KARLOVARSKU

POČASÍ NA JIŽNÍ MORAVĚ

POČASÍ NA RYCHNOVSKU

Turistické a přírodní cíle

Krkonošský národní park (KRNAP)

Národní pak Šumava

Národní pak Podyjí

Národní park České Švýcarsko

Sněžka

Babiččino údolí - Ratibořice

Autokemp VN Rozkoš

Český ráj a Prachovské skály

Adršpašské skály a Teplické skály

Český Kras

Moravský Kras

Orlické hory - Zemská brána

Orlické hory - Údolí Peklo

Přírodní park Orlice

NPR Králický Sněžník

Mydlovarský luh a Libický luh

PR Klánovice-Čihadla (Klánovický les)

PP Meandry Botiče a PP Botič-Milíčov

Průhonický park a zámek

Modřanská rokle

Chuchelský háj

Divoká Šárka (PP Šárka-Lysolaje)

Drahaňské údolí (PP Drahaň-Trója)

PR Kokořínský důl

České středohoří

NPR Peklo (ČL)

CHKO Labské pískovce

CHKO Křivoklát

CHKO Slavkovský les

PR Boubínský prales

CHKO Třeboňsko

CHKO Žďárské vrchy a CHKO/NGP Železné hory

CHKO Pálava a Lednicko-Valtický areál

CHKO Litovelské Pomoraví

Poodří

Užitečné stránky

Katalog stránek

Weblinker.cz

Bazar a inzerce zdarma na ybazar.cz

Katalog stránek Začátek.cz

Katalog odkazů.net

LINKOVNÍK

SUPERLINK


Historie meteorologie

HISTORICKÝ VÝVOJ METEOROLOGIE A ZÁSADNÍ MILNÍKY

Tato stránka nabízí pohled na historický vývoj vědy studující atmosférické jevy od dávné historie až po současnost, od samotného původu názvu vědy až po vynálezy a vynálezce meteorologických přístrojů a vznik nejdůležitějších meteorologických organizací na Světě s nejdůležitějšími milníky v oborech této vědy. Přehled je rozdělen na několik etap z hlediska dávnosti historie a je seřazen od prvních potvrzených pokusů o popsání počasí až po moderní meteorologii. Přehled historie je rozdělen do čtyř kategorií 1 > Období před Kristem 2 > Současná historie 3 > Mladší historie od roku 1700 4 > Moderní meteorologie až současná meteorologie od roku 1930 s tím, že budou doplňovány nové v meteorologii zlomové události.

> Období před Kristem

6. století př. n.l.: už v této době bavilo lidstvo pozorovat počasí a v rámci možností bylo pozorování více méně pravidelně, nelze zajisté ještě zdaleka hovořit o nějakých pevných záznamech počasí.

375 př. n.l.: už v dávné historii byly první pokusy o vysvětlení meteorologických projevů a přírodních procesů bez veškerých důležitých znalostí o této problematice. V této době žili první průkopníci budoucí meteorologie, kteří jako první objasnili základní meteorologické jevy.

Hippokrates byl řecký lékař a byl současně jedním z těch, kteří se pomocí logicky snažili vysvětlit přírodní projevy.

Pojem meteorologie pochází z řeckého metéoros, což v překladu znamená doslova vznášející se v ovzduší. Tento pojem dnes označuje vědu studující počasí, tedy atmosférické projevy. Počasí bylo je a bude důležité pro život a už naši hodně dávní předkové ho proto studovali, analyzovali a jednoduše se jím zabývali. Nicméně činili tak dle současných možností, které byl z hlediska moderné doby velmi omezené.

350 př. n.l.: zavedení pojmu meteorologie po dokončení nejslavnější kniha od Aristotela zvané Meteorologica, vysvětlující změny počasí pomocí přírodních procesů. Jedná se o největší knihu zabývající se touto problematikou, kterou byly položeny základní kameny této vědy, tedy meteorologie.

Aristoteles byl řecký učenec a byl přesvědčen, že veškerá hmota sestává z pěti živlů - ohně, vody, vzduchu, země a éteru. Pomocí těchto živlů se snažil objasňovat atmosférické jevy a jejich okamžitý stav v daný čas na daném místě, tedy jinými slovy počasí. Pochopit počasí bylo snahou lidstva vždy a jednalo se v dějinách o nejzajímavější činnost. Dříve někteří lidé věřili tomu, že počasí je odrazem současné nálady bohů a lidstvo tito bohové trestaly extrémními projevy počasí jako jsou silné bouře, povodně či naopak sucho.

První meteorologové byli vysoce postavení kněží, medicinmani a šamani. Popisovat počasí se pokoušeli lidé už v antice a proto je zcela zřejmé, že výklad jevů byl založen na náboženství a nadpřirozenu. Díky pozorování oblohy mohli ale už první pozorovatelé počasí předpovídat, již Syřané správně spojovali halové jevy s příchodem deště.

Theophrastus byl pokračovatelem v pracích Aristotela a s dílem Znaky počasí popisujícím 50 příznaků bouřky, 80 deště a 45 příznaků větru. V díle byly některé úvahy správné, jiné ovšem nepodložené a následně se ukázalo, že šlo o chybné závěry.

300 př. n.l.: první zmínka o srážkoměru jako dnešním meteorologickém přístroji, který patří do základního vybavení každé pozorovací (meteorologické) stanice k měření jednoho ze základních meteorologických prvků. Současně byl vyvinut kalendář rozdělený na 24 tzv. festivalů a pro každý festival bylo popsáno typické počasí.

100 př. n.l.: stavba Větrné věže z mramoru, která složila pro vysvětlení počasí. Věž stojí dodnes a je zachovalá, nachází se v Aténách. Věž byla v minulosti již obnovována a čištěna.

50 př. n.l.: Plinius starší před pádem Říše římské se pokusil jako poslední vyložit počasí na úrovni ve vztahu k vědě a logice, učinil tak v dílu Historia Naturalis. Předpokládá se, že významně čerpal z prací Aristotela. V díle jsou zapracovány pozorování a pověry z Řecka, Říma, Egypta a Babylonu

> Současná historie: počátky, středověk a novověk

64: meteorologie začíná být spojována s astrologií a astronomií. Lucius A. Seneca hovoří o znečištěném ovzduší v Římě.

1092: první zmínky o počasí v Kosmově kronice na území Čech.

1500: byla doložena znalost pasátů jako druhu větru, který vane v určité lokalitě (kolem rovníku) a má své charakteristické rysy.

Leonardo da Vinci jako umělec, technik a vědec opět začíná rozvíjet zájem popsat a porozumět přírodním projevům. Zabýval se zejména optickými jevy v atmosféře a vynalezl mnoho přístrojů k měření meteorologických prvků, které také zkonstruoval. Tyto přístroje předcházely dnešnímu modernímu vybavení v meteorologii. Vyvinul zejména hygrometr, jinými slovy vlhkoměr pro měření obsahu vodní páry v ovzduší, tedy relativní vlhkosti vzduchu.

1534: žerotínské denní záznamy o počasí.

1600: kolem tohoto roku byl vyroben teploměr, různé zdroje uvádějí různé letopočty kdy se tak stalo a to některé že se tak stalo již před rokem 1600 a některé až několik po tomto roce.

Každopádně fyzika a meteorologie, jakožto vědy na navzájem se výrazně prolínající a spolu související, se v následujících stoletích rozvíjely velkou rychlostí směrem dopředu.

Galileo Galilei byl astronom, fyzik a filosof jehož technologickým vynálezem z hlediska meteorologie je právě teploměr na základě využití expanze a kontrakce bubliny vzduchu k pohybu vodního sloupce k připojené trubici, jednalo se o primitivní přístroj. První doklady o měření teploty pocházejí ale ze starověku, kdy se začalo využívat k měření teploty roztažnosti kapalin. Zařízení na tomto princip popsal Hérón Alexandrijský a jedná se o nejstarší doložený přístroj ke zjišťování teploty.

1644: První rtuťový barometr. Jan Evangelista Torricelli, fyzik a matematik vynalezl rtuťový barometr pro měření tlaku vzduchu. Zařízení se nazývá "Torricelliho trubice". Jednotku pro tlak vzduchu vynalezl matematik a fyzik Blaise Pascal, který na Torricelliho navázal ve studiu této problematiky.

1654: vznik první sítě meteorologických pozorování v Evropě a to díky velkovévodovi Ferdinanda II. Toskánského. Jednalo se o základ sítě, která je dnes sdružena v rámci Světové meteorologické organizace. (viz 1951)

1662: první systematická meteorologická pozorování na základě podnětu Akademie experimentů založené ve Florencii.

1667: sestrojení anemometr pro měření rychlosti větru. Název pochází z řeckého anemos, česky vítr.

Robert Hooke byl mimo jiné fyzik se zájmem též o astronomii a právě jemu vděčíme za vynález anemometru, vedle dalších přístrojů jako je helioskop pro pozorování Slunce. Je autorem Hookeova zákona.

1686: potvrzení Pascalových objevují ohledně atmosférického tlaku, detailnější studium pasátů a zavedení teorie, že veškeré změny a atmosférické procesy jsou zapříčiněny Sluncem a vyzařováním jeho tepla. Publikoval dílo Micrographia.

Edmond Halley jako meteorolog, geofyzik, astronom, fyzik a demograf popsal výše uvedené procesy a jevy. Studoval také sluneční soustavu a naší planetu Zemi.

Meteorologie spadá pod vědu zvanou fyzika, není ještě v této době samostatná.

> Mladší historie: počátek období velkého rozvoje meteorologie

1704: Isaac Newton, revoluční matematik a fyzik jako první vysvětlil vznik barevné duhy v klasickém experimentu popsaném ve spise Optics.

1714: zavedena Faherheitova stupnice fyzikem Danielem G. Fahrenheitem po sestrojení jeho prvního teploměru. Jednalo se o přesnější přístroje pro měření teploty než tehdejší lihové teploměry a pro tento teploměr sestavil tuto stupnici, která je dnes používána zejména v USA.

1735: George Hadley dává jako první do spojitosti stáčení pasátů a otáčení Země. Tento mechanismu ovšem popsat chybně. Popsal jednu z cirkulačních buněk na Zemi, kterou známe jako Hadleyovu buňku.

1742: Andres Celsius připravil novou stupnici pro zobrazování údajů o teplotě, tzv. Celsiova stupnice. Ta se u nás používá dodnes po úpravě do dnešní podoby roku 1745 Carlem von Linné jako základní teplotní stupnice.

1775: počátek Klementinské teplotní řady, stanice s nejdelší řadou pozorování teplot u nás. Záznamy mají do roku 1784 určité mezery, ale od zmíněného roku je řada již zcela bez mezer.

1780: založení meteorologické společnosti, která disponovala s 39 meteorologickými stanicemi pro pozorování a měření počasí. V tomtéž roku byl sestrojen vlasový vlhkoměr pro měření vlhkosti vzduchu.

1792: první publikace výsledků z měření a pozorování meteorologických stanic meteorologické společnosti založené roku 1780 a to výsledků z let 1780-1792, které se staly základem pro tvorbu a další rozvíjení meteorologických teorií.

1804: počátek Klementinské srážkové řady datující se na 1. květen, i když s měřením srážek bylo v Klementinu započato již v roce 1752, ale nepravidelně.

Na počátku 18. století vznikají první meteorologické ústavy a sítě meteorologických stanic.

1807: počátky organizace NOAA - National Oceanic and Atmospheric Organization v překladu znamenající Národní úřad pro oceán a atmosféru jsou spojeny se založením Office of the Coast - v překladu Úřad pro mapování pobřeží, americkým prezidentem Thomasem Jeffersonem, který se stal poté součástí budoucího NOAA.

1816: bylo objeveno, že oblasti s vysokým a nízkým tlakem vzduchu ve středních zeměpisných šířkách neustále obíhají kolem Země. Tuto skutečnost, která byla základem pro tvorbu synoptických map, objevil německý fyzik Heinrich Brandes.

1835: objevena byla Coliolisova síla, kým jiným než Francouzem Gasparem-Gustavem de Coriolisem, po němž dostal tento jev také svůj název. Síla působí na všechny povětrnostní systémy a existuje vlivem rotace Země.

1843: na počátku meteorologické výstražné služby stál Samuel Morse když předvedl, jak lze pomocí telegrafu rychle přenášet zprávy. (z dnešního pohledu lze konstatovat, že to byl způsob velice pomalý a jaksi nemoderní)

1848: stupnici absolutní teploty, Kelvinovu, zavedl Wiliam Thompson Kelvin, pravým a původním jménem Wiliam Thompson.

1853: vynalezen byl jeden z prvních přístrojů pro měření délky slunečního svitu a to Skotem Johnem Francisem Campbellem, který byl následně vylepšen matematikem sirem Georgem Gabrielem Stokesem.

1854: Robert Fitzroy zakládá Britský meteorologický úřad, prostřednictvím něhož vydával výstrahy před bouřkami a zlepšil prognózy počasí. BMO - British Meteorological Office, v překladu Britský meteorologický úřad.

1870: v USA se začínají sestavovat a také zveřejňovat první detailní denní povětrnostní mapy a statistiky pro přípravu veřejnosti na samotnou prognózu počasí, která již začínala mít obrysy současné moderní meteorologie. Tyto mapy byly v dalších letech stále více podrobné a o to přesnější.

1873: ve většině evropských zemí došlo v průběhu 50. až 70. let 19. století k založení národních meteorologických organizací, resp. služeb. Například v uvedeném roce vznikla organizace IMO, která se stala vzorem pro nadnárodní spolupráci. Za cca 80 let se stala speciální agenturou OSN, viz dále.

1878: vznik samostatného úřadu BCM - Bureau Central Metéorologique ve francouzské Paříži. Původně byla institucí činnost v oblasti meteorologie Národní astronomická observatoř.

1880: přibližně během 80. let vznikaly první meteostanice, které byly již vybaveny modernějšími přístroji. Například na stanici ve Velké Británii začal v tu dobu pracovat první automatický anemometr zaznamenávající údaje na papír v podobě klasického otočného mechanismu, na němž byl namotán speciální záznamový papír a zapisovacího pera přístroje.

1908: založen byl australský meteorologický úřad BOM se sídlem v Melbourne, poskytující širokou škálu předpovědí počasí a výstrah pro Austrálii. Má sít pozorovatelen nejen v Austrálii, ale i v Antarktidě.

1911: v 10. letech 20. století (cca) byl sestrojen první srážkoměr měřící vedle úhrnu srážek i čas, ve který se srážky vyskytovaly. Z toholze zjistit intenzitu srážek během určitého časového období.

1922: vydání publikace Weather Prediction by Numerical Process, která byla základem pozdější numerické meteorologie v moderní době. Do té doby, přesněji do doby vynálezu numerických computerů, viz dále, nemohly být technik v publikace prezentované využívány v praxi.

1929: vyvinuta byla první fungujících radiosond pro přenos meteorologických dat ve vyšších hladinách atmosféry a to pomocí balonů.

> Moderní až současná meteorologie

1930: v USA bylo používáno speciálně přizpůsobené letadlo pro měření počasí na vrcholu troposféry, (dnes měříme pomocí meteorologických radiosond) což můžeme považovat za jeden z několika výrazných průlomů v meteorologii 20. století, neboť bylo možné sestavovat dle měření povětrnostní mapy nejen přízemní, ale i výškové, což je důležitá součást pro přesnější předpovídání počasí. Později se rozvíjelo měření pomocí výše zmíněných a dodnes používaných sondáží vypouštěných v balonech i nad troposféru.

V Anglii byl předveden systém nazývaný zkráceně RADAR a to Radio Detection And Ranging pro sledování srážek, dříve používaný pro sledování letadel. Dnes jsou radary schopny zachytit i drobné částice v podobě srážkově významné oblačnosti.

1940: cca kolem roku 1940-1950 byl sestrojen první číslicový počítač pro předpovědi počasí zvaný ENIAC.

1950: po roce 1950 byl uveden do provozu radar ukazující dešťové nebo bouřkové oblaky z okolí cca 250km. Přístroj byl vyvinut již během druhé světové války, což můžeme považovat za další významný pokrok v meteorologii.

1951: založení Světové meteorologické organizace pod celosvětovou zkratkou názvu WMO - World meteorological organization jako odborné instituce OSN mající dnes přes 190 členů včetně ČR, která byla jedním ze zakládajících. Organizace sdružuje mezinárodní programy a organizace.

1960: vypuštěním polární družice TIROS - Television InfraRed Observation Satellite, byla zahájena éra meteorologických družic, dnes se jedná o samostatné odvětví meteorologie - meteorologie družicová. Družice byly v té době jednoduché a nevyvinuté, ale pohyb oblačnosti v čase dokázaly zobrazovat. Tato část meteorologie se poté začala vyvíjet velice rychle, což pomáhalo odhalit dostatečně včas mohutné bouřek, hurikány a jiné nebezpečné jevy z pozorování postupu a vývoje oblačnosti.

1966: byla vypuštěna družice, která obíhá nad rovníkem a monitoruje tak časté extrémy počasí v této oblasti.

1975: Založení Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF) s postupně 17 členskými státy. Připravuje za pomoci výkonných počítačů předpovědi na 7-10 dní dopředu a výsledky předává meteorologickým organizacím z celého Světa.

1990: během 90. let se meteorologie výrazně změnila s příchodem internetu. Vše aktuální zobrazené v reálném čase na počítači - numerické modely, snímky z radarů a družic vypuštěných na oběžné dráhy (viz další informace) a aktuální údaje z pozorovacích stanic dostupné i pro veřejnost. Rychlá výměna dat, zasílání vyhodnocených dat a další usnadnění i v oblasti predikcí, které se začaly na internetu, jako postupně hlavním a oblíbeném informačním zdroji včetně meteorologických informací, objevovat.

Během 90. let byla instalována síť automatických stanic v Grónsku GC-Net. Data ze stanic se přenášejí do meteorologických center pro jejich analýzu a další zpracování.

1991: dne 15. srpna byl vypuštěn na svou polární dráhu satelit Meteor původem z Ruska, který má za úkol sledovat oblačnost , vlhkost v atmosféře, záření a ledové kry.

1994: dne 31. října byl na svou geostacionární dráhu vypuštěn satelit GOMS původem z Ruska a zobrazoval Zemi ve viditelném a infračerveném spektru pro predikce počasí.

2000: dne 3. května byl na svou geostacionární dráhu vypuštěn satelit GOES-11 původem z USA mající za úkol sbírat meteorologická data nad východním Tichým oceánem. Současně byl vypuštěn na svou geostacionární dráhu satelit FY-2 původem z Číny, který měl za úkol sledovat oblačnost v mikrovlnném, infračerveném i viditelné spektru pro výzkumy a prognózy.

2001: dne 23. července byl na svou geostacionární dráhu vypuštěn satelit GOES-12 původem z USA a s úkolem sběru meteorologických dat nad Severní i Jižní Amerikou.

2002: dne 24. ledna byl na svou geostacionární dráhy vypuštěn satelit Insat-3C původem z Indie. Za úkol měl předpovídat počasí.

2005: dne 20. května byla na svou polární dráhu vypuštěn satelit NOAA-18 původem z USA a úkolem satelitu byl též sběr meteorologických dat a to pro prognózy počasí a monitoring klimatu

26. února byl vypuštěn na svou geostacionární dráhu satelit MT Sat-1 původem z Japonska, jehož úkolem byl sběr širokého množství údajů pro prognózy počasí a telekomunikaci.

21. prosince byl vypuštěn na svou geostacionární dráhu satelit Meteosat-9 původem z Evropy, který sbírá meteorologická data z Evropy a Afriky pro prognózy počasí.

2006: 19. října byl na svou polární dráhu vypuštěn satelit MetOp-A původem z Evropy, který též sbírá údaje o počasí pro jeho prognózy a dále také sleduje ozón a teplotu v atmosféře.

2007: vypuštění prvního evropského satelitu MetoOp-A na polární dráhu, který sleduje ozon v atmosféře, měří teplotu a vlhkost, směr a sílu větru v různých hladinách atmosféry.

2010: náš stát se stal členem EUMETSATu - zkr. European Organisation for the Exploitation od Meteorological Satellites, v překladu Evropská organizace pro výzkum meteorologickými satelity. Jedná se o mezivládní organizaci utvořenou 30 zeměmi s úkolem budovat a provozovat operativní meteorologický družicový systém pro potřeby států. Sídlí v německém Darmstadtu.

2012: vypuštění družice MetOp-B na svoji polární dráhu, která se za cca 8 měsíců stává operativní.

2015: Obnova radarů sítě CZRAD, (Brdy a Skalky) současně s ní byla provedena automatizace srážkoměrných stanic a jejich začlenění do povodňového informačního systému POVIS. Jedná se o poslední technický pokrok v meteorologii, týkající se území ČR. Staré radary, které byly instalovány v 90. letech dosluhovaly a v posledních několika letech vykazovaly časté poruchy.

... Historie bude průběžně doplňována, včetně nejnovějších pokroků, dnes ještě následujících let

> Použitá a doporučená literatura

Weldon Owen Pty Ltd. kolektiv autorů, The Encyklopedia of Weather and Climate Change, 2010 (CZ Svojtka a Co, přeloženo Pauer, M. Stařecká, E. Velká encyklopedie počasí a změna klimatu, 2012)

Whitaker, R. Hopkins, J. Buckley, B. Weather, 2004 (CZ překlad Tolasz, R. Počasí - Velký obrazový průvodce, Rebo Productions 2006)

ČHMÚ, www.chmi.cz (Online)

> O historii

Tato stránka Historie meteorologie podává přehled o zásadních novinkách, nových poznatcích a přímo přelomových okamžicích v oblasti počasí, včetně událostí se zavedením vědy zvané meteorologie a to od prvních zásadnějších zmínek o počasí, přes sestrojování prvních primitivních přístrojů pro měření počasí, popisy různých meteorologických jevů a prvků v různých dílech známých osobností i z dávné historie, zavedení vědy zvané meteorologie až po výrazné pokroky v této vědě spočívající v zavedení meteorologických center, organizacích, světové spolupráci, rozvoji měřících technologií, matematických modelů díky výpočetní technologii, usnadnění komunikaci díky internetu a konečně vypouštění moderních meteorologických družic na oběžné dráhy.

Historie meteorologie poskytuje čtenáři komplexní zásadní informace o vývoji zájmu lidstva o počasí od počátečních zmínek o existenci počasí, kdy tehdejší generace nedokázali popsat spoustu atmosférických jevů až po současnou moderní meteorologii, kdy se díky velkému rozvoji podařilo spoustu jevů dříve neznámých dosti přesně popsat, porozumět ji a to včetně lidských sil ve spojení s technikou počasí předvídat.

Historicky zjištěné extrémy počasí, jako jsou nejvyšší či nejnižší hodnoty meteorologických prvků, ve vztahu k různým částem Světa, různé míře intenzity a různému časovému období najdete na stránce SVĚTOVÉ EXTRÉMY, (zveřejnění cca leden 2016) kde jsou tato nejdůležitější data začleněna do přehledu v podobě mapy i vypsána jako text.

Poslední kontrola stránky: 24.12.2015 20:05

Sdílej to - Stránky
Sociální sítě:
URL:
BBcode:
HTML:
Facebook Like:


Komentáře
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště senebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
Textová reklama

> Jooble - práce v ČR

> E-shop se superpotravinami

> Zdravotní magazín

> Stropní ventilátory - a nebude vám horko

> Luckyart - reklamní agentura

Chcete zde mít svůj banner nebo textový odkaz na Vaše stránky? Je to možné, pokud dojde ke vzájemné výměně odkazů. Zde se budou zobrazovat reklamy na stránky nesouvisející s naší činností, které mají zájem o výměnu odkazů. Je možné sjednat lepší pozici reklamy na našem webu. Lepší pozici mají automaticky veškeré odkazy na stránky společností, které s námi spolupracují a odebírají od nás informace. Více v kartě NABÍZÍME nahoře. V případě zájmu či jakýchkoli dotazů k reklamě, spolupráci či podpoře nám napište na info@meteoaktuality.cz.

Přihlášení
Jméno

Heslo



Nejste členem?
Klikněte sem
a zaregistrujte se.

Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Organizace a stránky

Naše logo:

TOPlist

Náš partner pro design:

TOPlist

Hlavní evropské meteorologické organizace:

Stránky o počasí:

TOPlist

TOPlist

Dílčí povodí:

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

Mapy a data

Rychlý přehled počasí a klimatu:

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

Může se hodit

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

TOPlist

Vygenerované za: 0.11 sekund - 29 Dotazů(y) 3,564,677 návštěv